Potvrzují to statistiky Úřadu práce v Břeclavi. A také jeho ředitel Lubomír Marko, podle kterého by mohl současnou rovnováhu narušit jen příchod většího zaměstnavatele.

Jaká místa cizinci na Břeclavsku zejména obsazují?

Existují dvě základní skupiny. První jsou nekvalifikovaná místa, o které domácí uchazeči nestojí. Ta jsou hlavně v zemědělství, jako například ruční práce ve vinohradech nebo pěstování zeleniny. O něco menší problém je se stavebními obory. Ani ty nejsme stoprocentně schopni obsadit našimi uchazeči. Druhou skupinou jsou pak nedostatkové profese. Sem patří hlavně technické obory jako svářeči, zámečníci, soustružníci nebo frézaři.

A co například sestry a lékaři v břeclavské nemocnici?

Jistě, v nemocnici je poměrně velká část středního personálu i lékařů ze zahraničí. Je to silná skupina, zejména ze Slovenska, ale i dalších zemí. Nyní jsme například povolovali jako lékaře jednoho Palestince. Pracoval v Čechách a požádal o práci v Břeclavi.

Co musí firma udělat, když chce zaměstnat cizince?

Platí, že každé volné místo se nejprve snažíme obsadit našimi lidmi. Povolení na zaměstnávání cizinců zvažujeme až po určité době, když se místo nedaří obsadit. To se ovšem týká jen pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii. Jestliže je cizinec z členské země, má zaměstnavatel vůči úřadu práce jen oznamovací povinnost.

Jak dlouho vyřízení pracovního povolení trvá?

To záleží hlavně na tom, jak rychle pracuje zastupitelský úřad toho kterého státu. Půl roku je zcela normální lhůta. Může to ale trvat i déle.

Je Břeclavsko z hlediska pracujících cizinců něčím specifické?

Snad jen tím, že my a Hodonínsko jsme více navázaní na Slovensko. S tím souvisí vyšší procento zaměstnaných Slováků. Jinak snad ničím. Ukrajinců je tady obdobně jako jinde a podobný je i zvyšující se zájem firem o Vietnamce. Zejména do strojírenských oborů. Jsou pracovití, často umějí strojní profese a někteří z doby, kdy tady studovali, nezapomněli česky. Jen loni přišlo na Břeclavsko osmašedesát nových Vietnamců s tím, že požadavek byl přes sto.

Myslíte si, že cizinci berou nezaměstnaným našincům práci?

Spíše si myslím, že bez cizinců bychom mnohá místa neobsadilil. V některých oborech by to byl problém, protože na cizincích jsou dnes zaměstnavatelé často závislí. S nedostatkem sil bychom se potýkali hlavně v zemědělství.

Je znát, že s ekonomickým vzestupem Slovenska se řada Slováků vrací pracovat domů?

Zatím ani ne, často jsou to mnohaleté vazby. Slováky tradičně zaměstnává Gumotex, České dráhy i některé stavební firmy. Je na zaměstnavatelích, jakou mzdu jim nabídnou a jak je budou motivovat k tomu, aby zůstali.

Troufnete si odhadnout, kolik cizinců dnes pracuje na Břeclavsku načerno?

Těžko. Sice chodíme i s celníky na kontroly, řešíme konkrétní případy, ale o celkových číslech se můžeme jen dohadovat. Loni jsme přistihli asi patnáct takových hříšníků. Práce načerno se těžko prokazuje, dají si vědět mobilními telefony a rázem jsou například vinohrady prázdné. Jediná šance je chytit je přímo při činu.

Mongolky šijí, na polích jsou Indové

Na konci uplynulého roku pracovalo na Břeclavsku legálně 1 870 cizinců. Nyní jich podle odhadu ředitele Úřadu práce v Břeclavi Lubomíra Marka může být přibližně o dvacet méně.

„V tomto čísle jsou zahrnuti všichni cizinci, tedy ze zemí v Evropské unii i mimo ni. A také Slováci,“ řekl Marko. V okrese jsou zaměstnaní lidé z devětadvaceti zemí světa. Největší podíl patří Slovákům, kterých tady pracuje kolem čtrnácti stovek. Druhé největší zastoupení mají Ukrajinci. Těch si na Břeclavsku legálně vydělává na živobytí kolem sto padesáti. Na seznamu jsou ale například i čtyři Indové, kteří našli uplatnění v zemědělství. A také mongolské ženy, které se na Břeclavsko dostaly většinou jako šičky.

Nechybí ani Rusové nebo Arménci. Samostatnou kapitolou jsou Vietnamci. „Pro pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii jsme vydali dvě stě čtyřicet šest povolení. Otázkou ovšem je, kolik jich do zaměstnání skutečně nastoupí,“ podotkl ředitel břeclavského úřadu práce. Ten eviduje také pracovníky ze zemí Evropské unie. Kromě Slováků, Maďarů či Bulharů pracují v regionu dokonce i lidé z Francie, Velké Británie, Holandska či Belgie. Obvykle někoho řídí nebo například vyučují cizí jazyk.

Z hlediska uplatnění cizinců je na prvním místě obsluha strojů a zařízení s asi pěti sty místy. Zahraničních řemeslníků a kvalifikovaných pracovníků je zhruba tři sta padesát. Zdravotníků, techniků a učitelů na dvě stě. Další velkou skupinou jsou nekvalifikovaní pomocníci v zemědělství nebo ve stavebnictví.