Velmi necitlivý zásah do zahradního díla. Tak vnímá podnikatel Milan Maděryč připravované prodloužení chodníku do části okrasné zahrady, která oživuje veřejné prostranství u hlavního silničního tahu Lanžhotem. Pečlivě poskládané kameny mají ustoupit kvůli navazujícímu přechodu pro chodce.

„Nikdo se nebude přít o účelnosti budovat nové chodníky pro bezpečnější pohyb lidí po městě. Zarážející je ale nesmyslný přechod pro chodce, který má zničit zahradní dílo. Troufám si tvrdit, a dávají mi za pravdu i dopravní experti, kteří návrh viděli, že tento přechod je navržen odnikud nikam. Udělat nesmysl a zničit dobrou věc, to naštve,“ uvedl Maděryč, který provozuje zahradní a bonsai centrum ve Tvrdonicích.

Jak zdůraznil, zahradu zbudovali lidé z Lanžhota za pomoci jeho firmy na svoje náklady. Město nepřispělo ani korunu. Zahradní dílo, jejíž dominantou je pamětní kříž připomínající blízkého příbuzného Maděryčovy ženy, stálo desítky tisíc korun a mnoho hodin práce.

„Je to zbytečný humbuk kolem ničeho, nikdo nechce nic likvidovat. Žádné ohrožení díla nehrozí, úpravy se ho dotknou jen okrajově. Chodník půjde okrajem pozemku, který je ve vlastnictví města, kolem kamenů. Potřebujeme jen asi šedesát centimetrů na třech čtyřech metrech,“ hájil zvolené řešení lanžhotský starosta František Hrnčíř.

Bezpečnost pěších

Podle něj prodloužený chodník, na který získalo město dotaci, s navazujícím novým přechodem přes vedlejší silnici zvýší bezpečnost pěších. A minimální úpravu zahradního díla většina lidí ani nezaregistruje.

„Jsme přesvědčení, že malá změna ničemu neuškodí. Jakmile chodník doděláme, naskládáme kameny zase zpátky a vše dáme opět do pořádku. Proč bychom to, co je pěkné, měli ničit? Myslím si, že kritika je z hlavy někoho jiného, ne pana Maděryče,“ nechal se starosta slyšet.

Podnikatel ale možnost, že že by v pozadí byl politický boj nebo zájem jiné osoby, rázně odmítl. „Město mělo na výběr a vybralo variantu, která je nejméně citlivá k tomu dílu. Je to celek, který má duchovní náplň, a i šedesát centimetrů mnohé změní. Nedělám humbuk kvůli pěti kamenům, to může říct jen člověk, který k té zahradě nemá žádný vztah,“ trval autor zahradního díla v ulici Nádražní na svém.

„Nechápu, proč se dělá tak složitý a nákladný přechod pro chodce právě tady, když není na daleko frekventovanějších místech v Lanžhotě. Mnohem účelnější by v dané křižovatce bylo zbudování ostrůvku. Situaci by to zpřehlednilo a varianta by byla také levnější než přechod, po kterém lidé stejně chodit nebudou,“ argumentoval Maděryč.

Důležité zásady při zřizování přechodů pro chodce přiblížil vedoucí břeclavského dopravního inspektorátu Jiří Mach. „Přechod musí být vždy situovaný od něčeho někam, nejlépe z chodníku na chodník. Důležitá je také frekvence přecházejících. Pokud by neměl být využitý, nevidím v tom příliš logiky. Projektovou dokumentaci lanžhotského řešení ale nemám v hlavě, ani neznám další případné souvislosti,“ přiznal Mach.