Mikulované se po ní v pátek odpoledne vydali k hranicím, aby si tam se sousedy připomněli desetileté výročí opětovného zpřístupnění přechodu. Hrála jim k tomu dechová hudba. „Za minulého režimu byla cesta na dvou místech překopaná, aby se nedala využívat a také přes ni přecházel ostnatý drát, takzvaná železná opona," vzpomíná Smečka, který je mikulovským zastupitelem. Zkušenosti má i z křesla místostarosty, kterým byl právě v době, kdy se stezka dočkala obnovy.

V roce 2006 došlo k opravám místa, které spojovalo Ottenthal s Mikulovem už za Rakouska-Uherska. Kráčeli po něm pracující i dětí míří do školních lavic.

Po zpřístupnění fungovalo pouze pro pěší, koně, cyklisty a malé motocykly. Stalo se tak díky pomoci dotace při přeshraniční spolupráci. „Po pěti letech jsme silnici na žádost našich sousedů rozšířili a trochu zmodernizovali, aby jí lidé mohli jezdit i osobními auty," uvádí Smečka.

Jakmile se Mikulovským naskytla příležitost k obnově, nebylo podle Smečky proč váhat. Tvrdí, že se nápadu rádi chytli. „Jde o propojení s dalšími cyklostezkami na rakouské straně," říká muž.

Spojení má rovněž praktický dopad: úsporu času. Díky zkratce je vzdálenost mezi Mikulovem a Ottenthalem pouze pět kilometrů. „Bez ní by lidé jezdili přes hraniční přechod Drasenhofen – Mikulov. To z Ottenthalu znamená prodloužení asi o jedenáct kilometrů," vysvětluje zastupitel.

Mikulovští chtějí stezku prodloužit až po katastrální hranici mezi Mikulovem a Sedlecem. „Pustíme se do toho, až pokud na to získáme dotaci. Z vlastních zdrojů by to bylo hodně náročné," uvědomuje si Smečka.