Za vítězné sdružení Vinař za obec krásnější jste kandidovat z šestého místa. Věřil jste, že do zastupitelstva proklouznete?

Nasadili mě až na šesté místo, kvůli čemuž jsem uvažoval, že se zachovám tak, jak se stalo v Břeclavi. Že z voleb odstoupím.

Co se stalo, že jste změnil názor?

Řekl jsem si: Uvidíš, jakou máš ještě pozici. A lidé mě křížkováním dostali až do zastupitelstva.

Ve sdružení jste získal třetí nejvyšší počet hlasů. Upřímně, překvapilo vás to?

Hodně. Jsem rád, že mi ještě někteří lidé fandí. Až na jednu výjimku jsem nechyběl na žádném zastupitelstvu od devadesátého roku, kdy mě zvolili starostou. Tím jsem byl po následující čtyři volební období. Jednou jsem chyběl jen proto, že jsem ležel na operačním stole v břeclavské nemocnici.

Jste hodně činorodý člověk. Kde na to všechno berete v pětasedmdesáti letech energii?

Nevím. Práce pro obec za čtyři volební období ve vás zanechají míru zodpovědnosti. I když pak už nesedíte na radnici, pořád se pro obec snažíte něco dělat.

Jaké jsou vaše přednosti, které do zastupitelstva přinášíte?

Zkušenosti a také kontakty. Ještě bych pro obec mohl něco udělat.

Můžete být konkrétní? V čem byste se chtěl angažovat?

Ve všem, co mladí vymyslí. Rád bych jim pomohl.

Volby jsou teprve čerstvě za námi, přesto: jde o vaše poslední volební období nebo byste rád kandidoval i za čtyři roky?

Už mám svůj věk. Pravděpodobně je to teď naposledy. Mám totiž i další koníčky, například historii a trochu i novinařinu.

Ano, jste vinař, badatel, politik… Co z toho je nyní vaše hlavní tvář?

Asi historie. Chodím do archivů a hledám různé věci. Hlavně ty, které se týkají Bořetic.