„Dobrý to bylo, seš zlatá,“ objal tatínek svou malou dcerku a políbil medaili. O chvíli později už startují starší děti. Prvním je v cíli hej. Zato některé děti dobíhající s velkým odstupem poslední, se v cíli utápí v slzách. Co se dá dělat, i to patří k závodu.

Jak vysvětluje bývalý bořetický starosta Václav Petrásek, Běh Bořeticemi je kulturně sportovní akce. „Na začátku jsme neměli žádné zkušenosti. Prvním nápadem byl hvězdicový pochod s cílem ve sklepech v Bořeticích,“ připomíná začátky závodu.

Seznámení s lidmi z pražské Ligy 100 přineslo změnu plánu. „Ti nás přemluvili, abychom to dělali jako běžecký závod. Od té doby nám pomáhali i s organizací akce,“ vysvětluje Petrásek.

„V prvním ročníku jsme měli necelých sto účastníků. Ve druhém už se to přehouplo přes stovku,“ vzpomněl na začátky předseda Tělovýchovné jednoty Liga 100 Praha Pavel Frček.

Účast v letošním závodě se vzhledem k zařazení do Moravsko-slovenského poháru ještě zvýšila. Na desetikilometrovou trať vyběhlo devětaosmdesát závodníků. A dětí byly na podstatně kratších úsecích také desítky.

Závod je složený ze dvou názvů. Pro děti je to Běh Bořeticemi a pro dospělé Běh za burčákem. „Je to proto, že jsme se na začátku kvůli názvu dostali do konfliktu s ředitelkou základní školy. Řekli jsme si, že přece nebudeme v těch dětech podporovat návyk na burčák, proto se dětský závod jmenuje Běh Bořeticemi,“ usmívá se bývalý starosta.

Zatímco děti běžely podle věku kratší tratě, hlavní závod dospělých měřil deset kilometrů. Byl závěrečnou třešinkou na dortu.Nejstarším účastníkem sobotního hlavního závodu byl dvaasedmdesátiletý Pavel Cahel ze Sokola Brno.Některým závodníkům však nešlo o pořadí, jako spíš o to, pořádně si za krásného slunečného dne protáhnout tělo a prověřit své síly.

Běh je podle Petráska opravdu pro každého. V jednom ročníku běžela také nevidomá dívka, samozřejmě s vodičem. Závodu se zúčastnil i osmaosmdesátiletý muž, kterého organizátoři pustili na trať o půl hodiny dříve. Závod zvládl indiánským tempem, ale doběhl. (šev)