VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příliš krojových prvků je kýč, říká studentka designu oděvu z Hustopečí

Hustopeče, Uherské Hradiště - Spojení prvků tradičního lidového kroje a moderního oblečení okouzlilo Adélu Malendovou z Hustopečí na Břeclavsku. K netradiční kombinaci se dostala díky svému studiu designu oděvu na univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. „V oblasti designu je dnes velmi populární spojovat prvky lidových krojů a přenášet je do moderních návrhů. Bohužel mnohdy autoři sklouznou ke kýčovému přenesení příliš velkého množství prvků,“ kritizuje Malendová.

7.7.2017 AKTUALIZOVÁNO 7.7.2017
SDÍLEJ:

Hustopečanka Adéla Malendová je jednou z vystavujících na výstavě v Uherském Hradišti, kde je k vidění práce mladých návrhářů. Ti předvádí spojení tradičních krojů a moderní módy.Foto: Archiv Adély Malendové

Studovat oděvní design se rozhodla po ukončení gymnázia. „Po střední škole jsem dospěla k rozhodnutí, že bych chtěla jít pracovat rukama, aby byly produkty mé práce vidět a lidé si na ně mohli sáhnout. Vybrala jsem si záměrně studium designu oděvu, protože je to významný komunikační nástroj a člověk pomocí něj komunikuje s okolím každý den,“ říká Malendová.

V současné době své návrhy představuje na výstavě s názvem Pod povrchem ornamentu v Uherském Hradišti. Ta se zabývá právě spojením tradičních krojů a moderní módy. Návštěvníci mohou ve Slováckém muzeu kromě nových návrhů najít i zrenovované kroje.

A proč se mladá studentka začala zabývat právě spojením lidového a moderního oblečení? „U nás na oboru oděvního designu si uvědomujeme důležitost dědictví, které nám kroje zanechávají. Je pro nás podstatné, aby toto dědictví nezmizelo. V návrzích se snažíme do oblečení přidávat prvky tradičního lidového kroje tak, aby nebyly na první pohled hned patrné a nenarušovaly celkový dojem,“ popisuje záměr Hustopečanka.

Motivuje ji i možnost hlouběji poznávat region, ve kterém se kroje nosí. Zdůrazňuje, že je důležitý také původní účel, ke kterému oblečení sloužilo. „Myslím si, že by byla velká škoda hledat inspiraci v zahraničí, když máme doma tak bohaté kulturní dědictví, které stěží nalezneme jinde ve světě,“ zdůrazňuje Malendová.

O tom, jestli bude v práci na netradiční kombinaci moravských tradic a moderny i nadále pokračovat, ale zatím nemá úplně jasno. „V současné době jsem v prvním ročníku a ráda bych se ještě zaměřila i na jiné oblasti designu. Ale kdo ví, třeba se k zajímavému spojení lidových krojů a současného oblečení ještě vrátím,“ usmívá se.

ADAM PAVELKA

Autor: Redakce

7.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Břeclavští fotbalisté ukončili podzimní část šestigólovým debaklem

Emma Julie Gronzíková, 12. listopadu 2017, 22.30, 50 cm, 3140 g, Břeclav
6

Novorozená miminka Břeclavska 46. týdne 2017

ONLINE ROZHOVOR: Ptejte se ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého

Jižní Morava – Před čtyřmi lety se vrátil do Brna z pozice šéfredaktora Dvojky Českého rozhlasu. Jako ředitel Českého rozhlasu Brno má za sebou čtyři roky bez přestávky a teď právě pracuje na rozdělení brněnského a zlínského studia.

Po nehodě tří aut na dálnici D2 u Velkých Němčic odvezly sanitky čtyři zraněné

Velké Němčice – Dopravní nehoda tří osobních aut v neděli odpoledne částečně omezila dopravu na dálnici D2. Řidiči se střetli krátce po poledni nedaleko Velkých Němčic.

Impulsy k tetování jsou různé. Je načase zbavit se předsudků, říká tatér Musil

Blansko – Sklepní doupě s lehátkem, chatrné osvětlení a pofidérní muž s tatérskou jehlou. Tento obrázek tetovacích salonů nám často vnucují béčkové filmy. Zažité představě zcela vzdoruje salon blanenského tatéra Jiřího Musila. Spíše než jako tatérské studio působí dojmem luxusně zařízeného kosmetického salonu. V pečlivě uklizené místnosti, které vévodí černé křeslo, nás vítá sympatický hubený muž. Ačkoliv sám prosazuje při tetování vysoké hygienické standardy, pozastavuje se nad přemrštěností některých norem. „Zdá se mi zvláštní, že nikoho stejnou měrou nezajímá výtvarná stránka. Občas s nadsázkou říkám, že úředníkům je jedno, jestli tam vytetuji lejno, hlavně když bude sterilní,“ směje se Musil.

Svezení Populárem probudilo vášeň. Muzeum motorismu ročně navštíví 10 tisíc lidí

Znojmo – Starou stíhačku, parní lokomotivu a především desítky historických motocyklů, aut a rozmanitých strojů. To vše sesbíral a před vystavením obnovil majitel znojemského Muzea motorismu Jan Drozd. Návštěvníky do staré vodárny u znojemské přehrady láká už desátým rokem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT