Domnívá se, že peníze za ošetření, které kraj tímto způsobem lidem daruje, stejně titíž lidé zaplatí coby daňoví poplatníci. Zdravotnický rezort totiž ročně spolyká obrovské peníze.

K čemu podle vás přispěje systém proplácení regulačních poplatků krajem?
Já si myslím, že to nebude k ničemu. Peníze, které daruje kraj, stejně zaplatí daňoví poplatníci. Navíc budou chybět na opravy silnic a jiné věci, takže výsledek bude ten, že se daně budou muset zvednout, aby se zajistila kvalita péče. Ta je drahá a poplatky nestačí.

Jaké jsou tedy možnosti?
Buď se péče zhorší, nebo se peníze budou muset z lidí vytáhnout, a to z jiné kapsy. Pokud máme drahou onkologickou léčbu, kdy léčba nádoru stojí desetitisíce měsíčně, a stát na toho důchodce platí několik stokorun, tak tam vzniká naprosto jasná disproporce. Tu je potřeba nějakým způsobem srovnat.

Jak vlastně z vašeho pohledu na loňské zavedení regulačních poplatků reagovali pacienti?
Za rok, co se poplatky vybíraly, jsme neviděli, že by pacienti byli nějak zásadně proti. Pomohlo to k vyrovnání bilance, čili my jsme to vnímali jako pozitivní jev. Výjimkou jsou některé okrajové skupiny, jako novorozenci a lidé umírající na anesteziologicko-resuscitačních odděleních. Tam by se ten systém mohl udělat nějak jinak, stejně jako v lékárnách. Ale obecně vzato, nějaká zainteresovanost být musí, protože léčba je drahá a bude stále dražší. A pokud chceme dostat kvalitní léčbu, když vážně onemocníme, tak prostě jiná cesta není. To vědí všichni, nepochybně i sociální demokracie. Pánové Rath a Dryml byli první, kteří tlačili na vybírání poplatků.

Jak? Můžete uvést příklad?
Krkonošská nemocnice zpočátku odmítala ošetřovat Němce, pak chtěli jenom platit a byla z toho aféra. To už bohužel lidé zapomněli. Myslím, že důsledkem nového systému proplácení regulačních poplatků bude zhoršení péče.

Takže co zbývá?
Buď se zavedou zdravotnické poplatky, nebo se udělá líbivé zdravotnictví zadarmo, které se bude financovat z daní.