Připojení se k evropskému bloku tehdy vítala například Brňanka Zuzana Hinková. „Byla jsem za to ráda a stále jsem. Nedovedu si představit, že bychom stáli mimo Evropskou unii. Kdyby se dneska znovu pořádalo referendum o vstupu, opět bych volila ano,“ zavzpomínala.

Podobně jako ona tehdy o Evropské unii smýšlela většina Moravanů a Čechů. V referendu o přistoupení, které se konalo už v roce 2003, řekly své Ano skoro čtyři pětiny Jihomoravanů a podobné množství lidí ve zbytku republiky.

Jak jste hlasoval v referendu o vstupu ČR do EU a jak byste hlasoval nyní?
Lídr břeclavského ANO Svatopluk Pěček.

Svatopluk Pěček, starosta Břeclavi
Hlasoval jsem pro vstup a stejně bych to udělal i nyní. Opačná volba by byla cesta do pekel. Jako starosta města, které leží na hranici tří států, si neumím představit, že bychom byli izolovaným ostrůvkem v Evropské unii.  

Na rozdíl od Hinkové není se členstvím v Unii spokojený například Jan Adamec. „Podle mě byl vstup sňatek z rozumu. Dnešní Unie mi připomíná spíše staré socialistické struktury. Například v odtržení elit od reality. Selhali ale i naši politici. Mohla z nás být silná a respektovaná země. Jenže není,“ řekl.

Anně Jordanové, studentce z Brna, se na Evropské unii líbí například možnost cestovat nebo studovat v zahraničí. „Už dvakrát jsem vyjela na stipendijní pobyt a mohla bych na celé studium. Mohu studovat kde chci, protože funguje jednotný kreditový a uznávací sytém, a zítra mohu odjet pracovat nebo dál studovat do jakékoli jiné unijní země a diplom si nechat uznat. Co chtít jako student víc?“ zauvažovala Jordanová. 

Ekonom a ředitel Institutu pro veřejnou správu Filip Hrůza si myslí, že jižní Morava členství v Unii dobře využila. „Kraj patří k předním v oblasti čerpání peněz z evropských fondů. Peníze navíc směřovaly i do dobrých projektů,“ zhodnotil.

Za patnáct let získalo na jižní Moravě podporu přes dvanáct tisíc projektů. Podařilo se opravit kilometry silnic, vybavit školy i nemocnice. Vznikly i nové instituce, jako například vědecké centrum Ceitec v Brně.

Podle Brňana Dana Kresy je v současné Evropské unii problém s nastavením dotací především v zemědělství. „Zemědělské dotace jsou nastavené spíše pro střední a velké podniky, ne pro malé zemědělce. Ti nedokáží často splnit podmínky dotací,“ vysvětlil Kresa. 

Větší propojení se západní Evropou před patnácti lety nevzbuzovalo jen pozitivní očekávání. Dobové noviny psaly také o strachu z kriminality, který ještě vystoupal s koncem hraničních kontrol v roce 2007. „Nárůst zločinnosti jsme nezaznamenali. Zlepšila se nám ale spolupráce se zahraničními partnery. Tvoříme společné týmy specializované na různé druhy kriminality,“ informoval policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Filip Hrůza.Ekonom Filip Hrůza: Jižní Morava dokázala dobře čerpat dotace


Kdybyste měl jedním slovem či souslovím charakterizovat, co Evropská unie dosud znamenala pro Jihomoravský kraj, co by to bylo?

Dobře využitá příležitost. Potvrzují to i data, protože Jihomoravský kraj patří mezi přední kraje co se čerpání dotací týká a podle mého názoru šly peníze do dobrých projektů.
Jak se to povedlo?
V kraji se povedlo dobře připravit administrativní prostředí a zároveň i území dokázalo vhodně dotace přijímat. Na to potřebujete mít schopná města, obce, univerzity a firmy, které dokáží o dotace žádat. Každá koruna do území je příležitost, ale záleží ještě na tom, jak ji dokážete využít. Tady se to povedlo.
Jižní Moravě ve srovnání se zbytkem republiky nejrychleji rostlo HDP. Bylo to podle vás právě zmíněným čerpáním dotací, nebo tím, že by byl kraj před vstupem do Evropské unie chudý?
Větší roli hrála právě připravenost a schopnost využít dotační tituly. Jižní Morava s Brnem je Mekkou univerzit a IT firem, což také zapůsobilo. Brno samo o sobě táhne ekonomickou úroveň značně vzhůru a to platilo i před vstupem, nejen po něm.
Po vstupu v roce 2004 se o dotace žádalo z takzvaného Regionálního operačního programu Jihovýchod, který byl společný pro nás a Vysočinu. Před pár lety se ale všechny tyto programy po republice spojily do jednoho celostátního. Zvládne jižní Morava uspět v čerpání i v takto široké konkurenci?
Nyní se ucházíme o větší balík peněz, než jsme měli k dispozici dříve. Výhodou jihomoravských subjektů ve srovnání s ostatními je zkušenost s podáváním žádostí i čerpáním peněz.
Oblasti podpory se každých několik let mění. Je tu podle vás nějaká, která byla dosud zanedbávaná nebo do které by do budoucna mělo jít více peněz?
Nejvíce peněz obecně šlo do infrastruktury, tedy do silnic a dálnic. Ty potřebujeme, protože u nás stále ještě nejsou ve stavu, v jakém by měly být. V dlouhém období ale nemají takový přínos, jako třeba investice do lidských zdrojů nebo vědy a výzkumu. Tam by se podle mě mohlo přidat.