Iniciátoři projektu chtějí najít alespoň symbolických 1918 stromů. Právě u příležitosti vzniku republiky před sto lety je lidé sázeli nejčastěji, obce tehdy dostaly výzvu, aby slavnostně vysadily lípy svobody. „Vysazování stromů na památku má velkou tradici. Češi preferovali lípy, které vnímali jako národní strom. Kromě vzniku republiky je sázeli i při různých výročích,“ objasnil historik Muzea města Brna Martin Samson.

Stromy lidé sázeli také v roce 1928 k deseti letům republiky, v roce 1945 z radosti z konce války či v roce 1968 jako připomínku svobody a demokracie.

Veřejnost může Nadaci Partnerství pomoci s hledáním, pokud vloží údaje o stromech do online mapy na webu stromysvobody.cz. „Pátrat lze v obecní kronice či u pamětníků,“ poradil za nadaci David Kopecký.

Stromy svobody
• Sázeli je zejména v letech 1918 a 1919 při příležitosti vzniku Československa.
• Rostou ale i od dalších let, třeba 1928, 1945 či 1968, jako připomínky svobody a demokracie.
• Nejčastěji jde o lípy.

Lidé zatím v projektu zmapovali třeba historii lípy svobody u Miroslavi u Znojma vysazené v roce 1969 na odpor proti okupaci, lípu svobody z roku 1968 z Višňové na Znojemsku nebo stoletou lípu v Tvrdonicích u Břeclavi.

V Brně příznivci projektu vepsali do mapy třeba Husovu lípu na Slovanském náměstí z roku 1918 či strom svobody Jaroška v parku Lužánky z roku 1968. V mapě je i lípa svobody z Vondrákovy ulice v Bystrci. „Vysadil ji můj pradědeček Josef Kazda na počest výročí založení Československa v roce 1928. Strom stojí na křižovatce dvou cest jako místo setkání,“ napsal na web jeho objevitel.

Stromy lidé sázejí i letos při příležitosti výročí republiky. „Na jižní Moravě zatím víme o šestnácti plánovaných výsadbách. Dva stromy minulý týden vysadili na brněnské třídě Kapitána Jaroše,“ uvedl Kopecký z Nadace Partnerství.

Další jihomoravský strom svobody lidé zasadí dvaadvacátého dubna na Kaprálově mlýně nedaleko Ochozu u Brna. „Zasadíme lípu,“ prozradil ředitel Střediska ekologické výchovy Kaprálův mlýn Michal Medek.