Vážení čtenáři, přinášíme vám co nejpodrobnější volební zpravodajství, které najdete ZDE

Současný brněnský sociálnědemokratický primátor Roman Onderka staví problémy s vodou v přehradě mezi nejdůležitější body svého volebního programu. „Město platí za její čištění milionové částky a stát, kraj i Evropská unie v posledních sedmi letech daly již téměř tři čtvrtě miliardy korun jen na výstavbu čistíren odpadních vod v obcích nad nádrží,“ podotkl Onderka. Opatření v přehradě jsou podle něj ještě na začátku a v příštích letech se v nich musí pokračovat.

Také pro lídra Strany zelených Martina Andera je vyčištění přehrady jedním z hlavních témat voleb. „Pořád je to brněnská rekreační oblast číslo jedna. I když mají Brňané mnohem více možností než v minulosti, pořád u nich přetrvává sentiment z dob, kdy se jinde než na přehradě víkendy trávit nedaly,“ řekl Ander s tím, že Brno má štěstí, že jako jedno z mála měst v České republice má v dosahu městské hromadné dopravy takovou možnost koupání.
„Z pozice města proto děláme maximum, co nám naše postavení umožňuje. Cením si hlavně toho, že se podařilo rozjet projekt Čisté povodí Svratky,“ dodal Ander.

Jednička lidovců Daniel Rychnovský si naopak myslí, že rezervy v přístupu k vyčištění vody v přehradě město stále má. „Na čištění se totiž nepracuje týmově. Měli bychom více spolupracovat s krajem a Povodím,“ myslí si Rychnovský.

Na rozdíl od Andera se domnívá, že význam přehrady v současné době spíše upadá. „Dříve čeští turisté jezdili na přehradu na dovolenou, protože mohli využívat výhod zázemí velkého města, ale to už dávno neplatí,“ vysvětlil Rychnovský.

Kandidát za občanské demokraty Robert Kotzian s ním souhlasí. „Přestože je přehrada nesmírně atraktivní, její význam není takový jako kdysi. Živo je jen v jedné či dvou lokalitách. Přehrada má žít jako celek,“ podotkl Kotzian. Nejde podle něj o to, že by město do přehrady investovalo málo peněz. „Nevyvíjí však dostatečný tlak na Povodí Moravy, aby vyčistilo horní tok Svratky,“ tvrdí Kotzian.

To samé si myslí i bývalá trojskokanka Šárka Kašpárková, která kandiduje na primátorku za Suverenitu Jany Bobošíkové. „Kdyby byl tlak od města odpovídající, čističky by stály dříve, než začalo bagrování přehrady a umisťování bublajících věží,“ myslí si Kašpárková.

Kandidát Zemanovců Lubor Pospíchal se dokonce domnívá, že město dává na přehradu víc peněz, než je potřeba. „Čištění je totiž neúčinné. Musí být komplexní, ne řešit jen následky. Je to ostuda, že nádrž byla napůl vypuštěná, Brno bylo bez přehrady a nedopadlo to zdárně,“ řekl Pospíchal.
Nepřesvědčilo ho ani to, že koupací sezona se po znovunapuštění přehrady prodloužila o více než měsíc a půl.

Kvalita vody se zhoršila až v poslední době, kdy kvůli nestálým přítokům přestalo Povodí Moravy ošetřovat přitékající vodu síranem železitým, který odbourává fosfor ve vodě. „Nejde však o žádné dramatické zhoršení. Koupání jsme nezakázali na žádném místě přehrady,“ informoval ředitel krajské hygienické stanice Jan Mareček.

ANKETA: Je současný boj se sinicemi účinný?

Roman Onderka
ČSSD
Boj se sinicemi a za čistou vodu v Brněnské přehradě je běh na dlouhou trať. Nejsem sice odborník, ale letošní netradičně dlouhá koupací sezona s výbornou kvalitou vody v nádrži naznačuje, že jsme se určitě vydali správnou cestou



Robert Kotzian
ODS
Myslím si, že o účinnosti opatření existují vážné pochyby. Okamžitý efekt je vidět, ovšem dlouhodobé účinky jsou nejisté. Nejsem odborníkem, nevím, co přesně změnit. Jako manažer chci ovšem domluvit schůzku odborníků a vysvětlit nejasnosti.



Daniel Rychnovský
KDU­-ČSL
Boj je účinný jen částečně. Nejsou totiž doposud odstraněné příčiny znečištění. Řešíme stále jen následky. Je potřeba čistit také řeku Svratku dál proti proudu a stavět čističky odpadních vod. Jedna z nich by měla být i u Veverské Bítýšky, kde se vlévá voda do přehrady.


Martin Ander
Strana zelených
V boji proti přemnožení sinic jsme na začátku. Nejde definitivně říct po jednom roce od napuštění přehrady, že nastoupená cesta je zcela správná. Ale výsledky nám ukazují, že kvalita vody se začíná zlepšovat. I koupací sezona se prodloužila. Proto bychom měli v čištění pokračovat.


Jiřina Belcredi
Brno 2010
Já nechávám čištění Brněnské přehrady na odbornících. Já na tuto záležitost odborník nejsem, proto si nechám poradit od někoho, kdo tomu rozumí. Pokud se letos ukázalo, že sinic je méně, tak by se mělo v započatých krocích pokračovat.


Návštěvníky chtějí lákat na nová hřiště i cyklostezky

Brněnská přehrada patřila před desítkami let mezi vyhledávaná rekreační místa. Na jejích březích se stavěly kempy i hotely, v nichž se ubytovávali rekreanti z celé České republiky. Po pádu komunistického režimu a otevření hranic ve spojení s invazí sinic však její význam rychle upadal. Kandidáti na brněnského primátora k ní ovšem chtějí opět nalákat alespoň Brňany zvelebením jejího okolí. Robert Kotzian z ODS navrhuje na březích postavit dětská hřiště a přidat nářadí pro cvičení důchodců. „Po volbách chci vypsat anketu mezi lidmi, aby řekli, co u přehrady chtějí,“ slíbil Kotzian.

Propracovaněji rozvoj přehrady plánuje Martin Ander za zelené. „Nejdříve je potřeba doplnit záchody, převlékárny, sprchy. Tedy běžné věci, které jsou na plážích zvykem. Do budoucna pak i vodní atrakce, jako třeba tobogany. Pro ty, kteří se nechtějí koupat, postavíme pingpongové stoly nebo hřiště na beachvolejbal,“ popsal svoji vizi Ander. Upozornil také na plánovanou cyklostezku z Rakovce na Veveří.

Podobné plány má Petra Quittová z Věcí veřejných, Šárka Kašpárková ze Suverenity, Irena Matonohová z TOP 09 či lidovec Daniel Rychnovský. Ten zároveň upozornil i na brněnské elektrické parníky. „Jízdu lodí bych zatraktivnil znovuzavedením systému balíčků slev. Lidé s nimi na jednu vstupenku plují po přehradě, najedí se v restauraci, navštíví zoo, hrad Veveří či historický mlýn ve Veverské Bítýšce,“ nastínil Rychnovský. Kandidát Zemanovců Lubor Pospíchal se chce kromě zatraktivnění pobřeží zaměřit hlavně na bezpečnost. „Hlavně pro masové akce jako ohňostroje je třeba doladit přístupy na přehradu. Nechci, aby se stalo neštěstí jako při berlínské Loveparade,“ upozornil Pospíchal. Oproti konkurentům se drží kandidátka Brna 2010 Jiřina Belcredi při zemi. „Zchátralá zařízení chci opravit, ale do nových zbytečně neinvestovat,“ sdělila Belcredi.

Čištění: 800 milionů za 6 let

Brněnská přehrada byla letos čistá zhruba o měsíc a půl déle, než tomu bylo v předešlých letech. Podle některých politiků je to díky čištění, na kterém odborníci pracují už od roku 2004. Tehdy vznikly první návrhy na různá opatření, jako součást projektu Čisté povodí Svratky. „Některá z nich začala okamžitě. Týkala se například protierozních opatření ke snížení splachů nebo návrhů pozemkových úprav,“ podotkl ředitel pro správu Povodí Moravy Antonín Tůma. Kraj také podporoval stavbu čistíren odpadních vod v povodí.

Čistírny v povodí vznikají dodnes a potrvá ještě dlouho, než budou v každé obci. „Definitivně problém sinic vyřešíme teprve tehdy, až budou čističky v celém povodí. To ale přijde na miliardy korun,“ upozornil minulý rok tehdejší předseda výboru pro životní prostředí a zemědělství Jihomoravského kraje Václav Horák. Pozornost odborníků se postupem času zaměřila také přímo na vyčištění nádrže. Vodohospodáři upustili její hladinu a začali vápnit obnažené břehy. Zásah měl za úkol sinice takzvaně vyhladovět. „Usazeniny pak rychleji mineralizují a nejsou už tak výživné,“ vysvětlil princip vápnění brněnský odborník na sinice Blahoslav Maršálek.

Další posun směřující k čisté přehradě přišel na začátku loňského roku, kdy Státní fond životního prostředí doporučil ke schválení dotace z Evropské unie. Celkem přibližně sto šedesát milionů korun. Projekt čisté přehrady mohl pokračovat. Hladina nádrže klesla o rekordních deset metrů a začaly přípravné práce. „Po celé léto jsme dělali podrobný monitoring obsahu kyslíku a kvality vody,“ vzpomíná Tůma. Přehradu pak povodí osadilo provzdušňovacími věžemi a odtěžilo část bahna v Rokli a u Sokolského koupaliště.

Čištění nádrže společně se stavbou kanalizací a čističek v obcích nad ní i přípravou protipovodňových opatření tak do dnešního dne stálo zhruba osm set milionů korun. Nejvíc přispěla Evropská unie a ministerstvo zemědělství formou dotací, a to přes sedm set padesát milionů korun.

MICHAL FILÍPEK
PETR JEŘÁBEK