A to jako výraz ocenění mimořádných zásluh o propagaci a pověst města a zároveň jako zvláštní projev úcty významné osobnosti z oblasti kulturního a duchovního života.
„Udělení čestného občanství města Mikulova je pro mě velká čest,“ komentoval to probošt Krátký. „Je to vlastně takový symbol pochopení, porozumění, spolupráce a určité tolerance,“ doplnil. Kromě čtyř čestných občanství je Stanislav Krátký také nositelem Ceny Jihomoravského kraje za svůj přínos výchově mládeže a osobní statečnost při duchovní službě v období komunismu.
Stanislav Krátký byl po svém vysvěcení v roce 1946 nejprve kaplanem v Žarošicích, pak v Brně-Řečkovicích a v Brně-Husovicích. Pro svou aktivitu byl v roce 1956 přeložen do Žerotic u Znojma. V roce 1958 byl odsouzen a dva roky vězněn ve Valdicích. Poté pracoval jako jeřábník v Pozemních stavbách Brno. V roce 1968 byl ustanoven farářem v Kunštátě a jeden rok též působil na obnovené Teologické fakultě v Olomouci.
V srpnu roku 1968 byl konsekrován na biskupa skryté církve. Ostatně byl to právě Stanislav Krátký, kdo tento pojem zavedl a teologicky propracoval. V roce 1978 byl přeložen do pohraniční farnosti Hrádek u Znojma, kde vydržel až do roku 1999, kdy se stal proboštem mikulovské kapituly. Patří mezi spoluzakladatele Radia Proglas, ve spolupráci s FATYMem se jako misijní kazatel podílel od roku 1997 na obnově konání lidových misií v České republice a je hnací silou mnoha dalších akcí a projektů.
(km)
