VIDEO: Exkluzivně z krytu v Břeclavi. Město z něj chce vyhledávanou atrakci

„Vítejte v krytu, račte vstoupit!“ vyzývá příchozí včetně reportérky Deníku Jaroslav Tichý z břeclavské radnice. Na starosti má opravy budov ve správě majetkového odboru.

Adrenalin pod zemí. Zájemcům se ve Znojmě otevírají prohlídky utajovaného krytu

Protiatomový kryt, který exkluzivně otevírá, zabírá více než polovinu nynější administrativní budovy radnice v centru města, jež v minulosti sloužila jako městský národní výbor. Na území Břeclavi je jedním z pouhých dvou, jež zbyly. Ještě v padesátých letech minulého století však vzniklo ve městě podobných zhruba dvanáct. Protože šlo o takzvané velitelské kryty, nikdo nepočítal s tím, že by měly sloužit k hromadnému ukrývání běžných obyvatel.

Uvnitř je tma a tíživé ticho. Rozsvítit se podaří jen v některých místnostech. „Co to tady máme? Mechanický pohon filtroventilačního zařízení. Kdyby nešla elektřina, je možné rozjet filtraci krytu ručně. Filtrace je zde proto, kdyby se stalo, že půjde zvenčí dovnitř kontaminovaný vzduch,“ vysvětluje starosta Břeclavi Svatopluk Pěček.

Kromě velína s vojenskými mapami Břeclavi se pár metrů pod zemí nachází i strojovna, telefonní ústředna, nádrž na vodu připomínající menší bazén a množství nouzových průlezů, které ústí zvenčí budovy na náměstí. „Dokonce je tady i úkrytový řád, aby lidé věděli, jak se v takovém protiatomovém krytu chovat,“ listuje starými zažloutlými brožurami starosta Pěček.

V případě, že by bylo nutné v krytu setrvat déle, jsou zde hned dvě funkční splachovací toalety, sprcha a dokonce i převlékárny. „Jsem překvapený, v jak zachovalém retro stavu to tady je,“ pokyvuje zamyšleně Pěček.

Na výstaviště v Brně přijely tanky. Začaly bezpečnostní veletrhy. Podívejte se

Vedení města nyní zvažuje, zda poslední funkční kryt neotevřít veřejnosti. Myšlenka pochází od místostarosty Petra Vlasáka. „Dokážu si představit využití k výuce pro školy. Nazval bych to zážitkovou pedagogickou k výuce dějepisu. No a protože v Břeclavi nemáme zase tolik turistických atrakcí, věřím, že bychom krytem mohli nalákat i návštěvníky. Chtěli bychom jednat s Pamětí národa a místními spolky zabývajícími se historií,“ přibližuje Vlasák.

Starosta Pěček mu přitakává. Konkrétní plány však Břeclavští zatím nemají. „Před pár lety jsem navštívil zprovozněný kryt v Liberci. Vím ale, že přístupné jsou kryty i v Brně nebo Olomouci. Před pár týdny se sem přišli podívat primáni z gymnázia a byli nadšení. Utvrdilo nás to proto v úvahách, zda kryt nevyužít jako atrakci. Zatím jsme v jakési první fázi. Bylo by nutné ho upravit a opravit a sehnat nějakého nadšeného správce, který se v minulosti pohyboval v oblasti civilní obrany obyvatelstva a věděl by, o čem poutavě povídat. Napadlo nás oslovit nadšence z Klubu vojenské historie. Uvidíme, co na to řeknou,“ usmívá se starosta.

Zámek v Břeclavi chce radnice proměnit v hotel. Řeší, kdo to zaplatí

Těžké dveře za ním zacvaknou a znovu uvězní kus minulosti, do kterého někdo shora před lety snesl dokonce i portrét prvního porevolučního prezidenta Václava Havla.

Většina protiatomových krytů se v Břeclavi vyřazovala mezi lety 2004 až 2006. Některé z nich se nacházely mezi bytovými domy, které postupně vznikaly v padesátých a šedesátých letech dvacátého století.

Ochrana obyvatelstva

Jiné zase v tehdejších největších podnicích jako byl Gumotex, Fosfa či Okresní stavební podnik. „Už v šedesátých letech se ale koncepce ochrany obyvatelstva měnila. Tyto prostory přestaly být udržované a v provozu vůbec nebyly. Na začátku tohoto století se pak postupně vyřazovaly z evidence. Zejména ty, které se nacházely pod bytovkami. Nájemníci chtěli tyto prostory využívat smysluplnějším způsobem,“ přiblížil pro Deník před časem Jiří Holobrádek, který má v Břeclavi na starosti krizové řízení a bezpečnost státu.