Hustopečští prosazují modernizaci zastaralé stavby chránící před dopravním ruchem a prachem dlouhodobě. „Z petice je patrné, že rekonstrukce a protažení protihlukové stěny je skutečně zájmem veřejnosti," uvedl Konečný.

Ten věří, že vznik a předání listů s podpisy členovi vlády posune snahu Hustopečí zase o kus dál. Petice je výsledkem koaliční spolupráce, iniciátorkou byla zastupitelka Ingrid Florusová ze sdružení Zdravé Hustopeče.

Hustopečští se dále snaží prosadit záměr hlavně přes stranickou linii. Oba radní 
i ministr jsou zvolení za politické seskupení ANO. Zájem podporuje i poslanec Miloslav Janulík, rovněž z ANO. „Spolu jsme pana ministra seznámili s problematikou protihlukové stěny, která lemuje dálnici. Z důvodu její zastaralosti jsou obyvatelé města neúměrně zatěžovaní hlukem," ozřejmil Konečný.

Bariéra u Hustopečí má už třicet let a podle dostupných informací patří k nejstarším protihlukovým stěnám v České republice. Její vlastnosti navíc neodpovídají současným normám. „Zjistili jsme, že zatímco obytná zóna má dnes přes dva kilometry, stěna u dálnice je dlouhá jen necelý jeden a půl kilometru. Znamená to, že třetina Hustopečí ze strany od Brna do středu města je zcela nepokrytá," vyjádřil se před časem Homola.

Jednání v Břeclavi se účastnil také ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic 
a dálnic David Fiala. Právě 
k němu ministr dopravy petici posunul. „Vím, že se tím Ředitelství silnic a dálnic zabývá. Ta protihluková stěna je stará a už asi neodpovídá dnešním požadavkům. Jestli to půjde, rádi bychom pomohli," přislíbil ministr Ťok.

Se silničáři představitelé hustopečské radnice v loňském roce několikrát jednali. Ředitel Fiala je podle Konečného se situací podrobně obeznámený. Obyvatelé Hustopečí si stěžují na nedostatečnou ochranu dlouhodobě.

Opakované měření hluku bylo ve městě vždy těsně v povoleném limitu. Decibely se měří dva metry od fasády či na okraji pozemku.