Velké oblibě se podle Káňové těšily už zkušební jízdy na trati mezi Floridsdorfem a Wagramem v roce 1837 a pravidelné jízdy z Vídně do Wagramu o rok později. „Příjezd prvního vlaku do Břeclavi 6. června 1839 zachycuje soudobý obraz – velké množství domácích obyvatel v krojích, muzika, železniční zřízenci v prvních typech uniformy a cestující s vysokými klobouky a dámy v krinolínách se slunečníky," popsala historička Alena Káňová.

Břeclavské nádraží tehdy ještě nestálo. „Jen malá budova staničky a hospoda," nastínila historička.

O měsíc později začal provoz mezi Vídní, Břeclaví a Brnem. „Na začátku května 1841 potom následovala trať Břeclav – Přerov. 1872 byla vybudována odbočka na Mikulov a Znojmo, v roce 1901 na Lednici a v roce 1909 se vytvořily základy k dnešní trati na Bratislavu, a to vybudováním dráhy do Kútů," vyjmenovala Káňová.

VOZY BEZ STŘECHY

První vozy moc velké pohodlí cestujícím neposkytovaly. Vozy ani lokomotivy neměly ještě střechu a topilo se dřívím. „Ale už se rozlišovaly třídy vlaků a dle toho se určovaly i ceny jízdného. Uhlím se začaly lokomotivy vytápět až v sedmdesátých letech 19. století. Pohodlí cestujícím poskytla až poměrně velkorysá přestavba břeclavského nádraží a výstavba krytých peronních nástupišť na počátku 20. století a samozřejmě rychlý pokrok ve vývoji samotných vozů a lokomotiv," přiblížila historička.

Existence železniční dráhy měla pro Břeclav velký význam. „Do té doby byla Břeclav vesnice. Díky tomu, že tady začal jezdit vlak, začaly se kolem stavět továrny a fabriky. Z Břeclavi se pak za několik let stalo město," řekl břeclavský starosta Svatopluk Pěček.

VZNIK TOVÁREN

V devatenáctém století vzniklo v Břeclavi několik továren, podniků a závodů, které exportovaly po kolejích své zboží do celé rakousko-uherské monarchie i do ciziny. Některé z nich, například cukrovar, pila nebo dnešní Fosfa, si dokonce zbudovaly vlastní železniční přípojky. „Všeobecně výstavby železnic znamenaly neskutečný technický pokrok a byly nezbytným předpokladem pokračování průmyslové revoluce," potvrdila Káňová.

Železniční doprava a cestování podle ní urychlily i výměnu kulturních, společenských či politických impulzů, názorů, podnětů, které se tak mohly rychleji dostávat do celé Evropy.

ZE ŽELEZNICE PROFITUJÍ DODNES

Břeclav se brzy stala významným železničním uzlem, který v době před první světovou válkou zaměstnával asi dvanáct set lidí na různých pozicích. „Profitovali jsme z toho v minulosti a profitujeme z toho doteď," podotkl Pěček. I nyní podle něj firmy jako třeba Arens Oberflächenfullservice nebo Linde + Wiemann fungují v Břeclavi právě díky dobré dopravní dostupnosti města. Má napojení na železnici i dálnici.

Od 19. století se změnilo cestování a nastal obrovský technologický pokrok na železnici. „Ale stále zůstává Břeclavi důležitost pohraničního uzlu na pomezí tří států – České a Slovenské republiky a Rakouska," poznamenala Káňová.

SPOJENÍ S HLAVNÍMI MĚSTY

Z Břeclavi jezdí přímé vlaky do všech blízkých zahraničních hlavních měst, tedy do slovenské Bratislavy, rakouské Vídně, polské Varšavy, maďarské Budapešti i německého Berlína. Spoje zajišťují České dráhy i soukromý RegioJet. „Břeclav je evropský železniční přestupní uzel pro linky Varšava – Vídeň a (Berlin) - Praha – Bratislava – Budapešť. Tyto linky jezdí v pravidelném intervalu a v Břeclavi jsou zajištěny mezi nimi přestupy," informoval mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.

Břeclav je také důležitý uzel pro noční dopravu v Evropě. „Dochází zde k přepojení přímých lůžkových nebo lehátkových vozů mezi různými nočními vlaky, které mají cílové stanice například v Mnichově, Štýrském Hradci, Budapešti, Varšavě nebo Berlíně," uvedl Šťáhlavský.