Dokázal to test, který Břeclavský deník spolu se zdravotnicí Ludmilou Knápkovou udělal v Kobylí na desti náhodně oslovených lidech.
„Za mnoho let praxe jsem zjistila, že na venkově jsou lidé daleko praktičtější než ve městě. Myslím, že je to i tím, že se na vesnicích dělávaly zabijačky. Proto se jinak staví třeba k zástavě krvácení. Ale není to pravidlo, někdy to také popletou,“ říká zkušená zdravotnice Ludmila Knápková z Kobylí.


Málokdy prý postiženého napadne dát při tepenném krvácení poraněnou končetinu nahoru. „Pamatuji si, že když si jedna paní zabodla nůž do tepny na lýtku a krvácela, tak běžela a divila se, že jsem ji hned za brankou domu položila na zem a dala jí nohu nahoru. Je to proto, aby se končetina odkrvila, protože tak se krvácení zastaví lépe,“ prozradila jeden z triků zdravotníků Knápková.


Šest z deseti lidí poměrně dobře popsalo, jak by pomohlo krvácejícímu člověku. „Kdyby se někdo pořezal třeba na zápěstí, asi bych mu tu ruku něčím podvázala nad ranou blíž srdci,“ popisovala patnáctiletá studentka Marie Otáhalová. Už si ale nevzpomněla, že je dobré ruku zvednout a při krvácení z ruky nejspíš také ránu zatlačit a tím zastavit krvácení.


Větší problém by nastal, kdyby na ulici našli bezvládného člověka se zástavou dechu. To už by si věděli rady jen čtyři oslovení. Podle Knápkové je zdravotní osvěta velmi důležitá a mnoha lidmi dost opomíjená. Přitom jen pár dotázaných by dokázalo skutečně pomoci.