Jelikož jsem se ptala na něco jiného, tak otázku opakuji a navrhuji přitom i vhodnou lokalitu – třeba areál cukrovaru, kde by se našlo dostatek místa a kde by mohly v klidu a bez projíždějících aut trávit čas nejenom maminky s dětmi. Pan starosta ale oponuje, že maminky z centra přece mohou sednout na kolo a zajet si na hřiště do Staré nebo do Poštorné. A také odkazuje na nově zbudované hřiště na Slovácké. Co na tom, že je tam jediná skluzavka a dvě houpačky a že je hřiště neustále obsazené dětmi nepřizpůsobivých spoluobčanů? To maminkám z centra přece musí stačit!

Také jsem si dovolila zeptat se, zda by bylo možné vybudovat pěší lávku z ulice Šilingrova k poliklinice. Ještě než mi pan starosta stihl odpovědět, že tento projekt není zařazen do investičních akcí, už mi odpovídala jedna horlivá účastnice diskuze něco v tom smyslu, že bychom chtěli mít všechno za zadkem, a jestli vím, kolik taková lávka stojí. To opravdu nevím, ale nevím také, jak se mají v zimě důchodci a maminky z této lokality dostat na polikliniku.
A když už jsem nakousla ten cukrovar, tak od pana tajemníka jsem se dozvěděla překvapivou informaci, že v areálu cukrovaru budou byty s dálkovým vytápěním – to je prý totiž přímo jedna z podmínek pro investora.

Zajímavé je, že když naše sdružení Zelené Podluží navrhovalo, aby mohli projekt vybírat občané a aby se zvážila výstavba tzv. pasivních domů, tak nám bylo odpovězeno panem tajemníkem: „Domnívám se, že stěží nastane situace, aby město, potažmo občané města, mohli vybírat z velkého počtu nabídek. Skutečnost bude spíše opačná.“

Z toho jsem vyrozuměla, že můžeme být vůbec rádi, že nám tam někdo něco postaví, a nemůžeme si ještě klást nějaké požadavky. Proč tedy město klade požadavek centrálního vytápění? Vždyť to přece mohlo odradit nejen investory, ale hlavně to odrazuje občany. V pasivním domě by sice byly pořizovací náklady na byt asi o 5–10 % vyšší, ale zato náklady na vytápění jsou téměř nulové. Nehledě na obrovský ekologický přínos. Město ale zvolilo jinou variantu a to takovou, že budoucí obyvatelé budou povinně platit „mastné“ měsíční zálohy za teplo. Podle mého názoru jde jen o zneužití stávající situace na trhu s byty, kde si bohužel občané nemohou moc vybírat.

Takže zůstává otázka: qui bono? V čí prospěch tedy vůbec město jedná, kdo z toho bude mít prospěch? Občané očividně ne.
Autorka je lídr občanského sdružení Zelené Podluží