„Dnešní pohled, ať už se na to dívá kdokoliv, je jiný zprava a jiný zleva. Tvrzení, že se jednalo o puč, jsou však nesmysl. Došlo k normálnímu postupu, kdy prezident Beneš přijal demisi členů vlády, kteří si mysleli, že ji nepřijme," uvedla například místopředsedkyně okresního výboru KSČM Břeclav Marta Strušková.

Podle ní jde o součást historie Československa. „Situace se stala. Existuje o ní i spousta historických pramenů. Je to ovšem daleká minulost, jenž je dnes neustále zneužívaná vůči KSČM," tvrdila Strušková.

Je to minulost

Jako historický fakt vnímá takzvaný Vítězný únor i starosta Tvrdonic Zdeněk Tesařík, který v minulém roce za komunistickou stranu kandidoval do senátu. „Je to součást naší historie," konstatoval první muž Tvrdonic.

Do polemiky, zda šlo v roce 1948 ze strany komunistů o puč, se Tesařík pouštět nechtěl. „Jsou nám předkládány různé názory. Nakolik to bylo zákonné, bych nechal na historicích. Ale i někteří zarytí antikomunisté říkají, že to byla legální cesta. Kam dál to potom směřovalo, většina obyvatel podporovala. Ale určitě ne všichni," podotkl.

Jak dodal, mnozí lidé tehdy věřili, že všechno povede k lepšímu hospodaření státu a větší sociální jistotě. „Bohužel vlivem různých okolností se tak nestalo," poznamenal.

„Je na každém, jak to zhodnotí. Mě spíše zajímá současnost. Je správné, že se tato událost připomíná, ať už byla pozitivní nebo negativní, ale měli bychom se dívat spíše dopředu," pokračoval Tesařík.

Podobně se vyslovil i jeho stranický kolega a břeclavský zastupitel Leopold Levák. „Myslím si, že dnešní společnost má daleko větší problémy. Měla by se proto věnovat tomu, co je. Ne se neustále rýpat v tom, co bylo. Gottwald ani komunistická vláda neublížila lidu tolik jako ta dnešní," mínil Levák.

Podle něj by se lidé na pětadvacátý únor roku 1948 měli dívat ze širšího úhlu pohledu. „Bylo po druhé světové válce a lidé měli na řadu věcí zcela jiné názory. Ty byly formované v situaci, kdy šlo o život. Proto i reakce na politické dění byly zcela jiné než dnešní," řekl.