Dávno zapomenuté receptury si však nenechává pro sebe a láká na dřívější speciality do své galerie. Jako například o tomto víkendu. To si lidé mohli pochutnat na Pudingových hodech našich babiček. „Pudingy jsou především česká, německá a italská záležitost. Například Orient něco takového vůbec nezná," podotýká Plesz.

První zmínka o tomto pokrmu pochází ze čtrnáctého století, kdy se pudingy objevovaly na stolech papežů. „Princip a filozofie pudingů je, že jsou výsledkem snahy ušetřit. Papežům a králům si kuchaři nemohli dovolit udělat tabuli jako předchozí den. Museli proto vymyslet novou formu. A právě pudingy vznikly ze zbytků jídel. Například brambor, rýže, nebo třeba krup," vypráví zkušená kuchařka.

Lehce dostupné suroviny se tak staly základem pro sladké i slané pudingy. Alfu a omegu těchto směsí tvoří vejce a máslo. „K tomu se přidává zelenina nebo maso. Dá se to různě kombinovat. Pro zahuštění poslouží strouhanka nebo piškoty a dále sníh z bílků. Aby se ingredience spojily, tak se vše asi hodinu vaří. Pak se nechá ztuhnout ve formě, dozdobí omáčkou a nové jídlo, které chutná opravdu výborně, je hotové," popisuje Plesz.

Jak dodává, Sladké i pikantní pudinky mohou lidé jíst studené i teplé nebo jako přílohu. Inspirovat se nechala radami, které našla v českých a německých kuchařkách. „Mám ale i kuchařky ze Španělska nebo Itálie," říká.

Spolu s recepty sbírá majitelka mikulovské galerie i formy, které jsou při vaření pudingů zapotřebí. „Některé jsem zdědila po mamince, jiné si vozím z cest," tvrdí.

Špenátový, játrový, rybí, čokoládový, mrkvový, kaštanový či zeleninový puding z těchto forem mohou zájemci ochutnat v Eat Art Gallery nebo se je naučit připravit ve workshopech, které jsou na programu ještě po dva březnové víkendy.