„Získal jsem ocenění enologa neboli mladého vinaře do osmatřiceti let v soutěži Vinařství roku 2013. Enolog je vlastně člověk pracující s vínem. Jsem z ocenění mile překvapen a jsem za to rád. Vážím si toho, zůstávám nohama na zemi, ale koštýř s věnováním jsem si vystavil," přiznává Holub s úsměvem.

Už devět a půl roku pracuje jako technolog ve vinařství Vinselekt Michlovský v jeho rodných Rakvicích.

„Jsem místní, což je moje velká výhoda. Sednu na kolo a jedu do práce. Mám na starosti vše. Od příjmu hroznů až po jejich zpracování, chod výroby, materiály, kvasinky a nalahvování. Co se týká soutěží a nalahvování vín, to pak děláme s Milošem Michlovským společně," tvrdí šestatřicetiletý rakvický rodák.

Zálibu ve víně mají v rodině. Vinařství má i Holubův bratranec. „Na jižní Moravě měl pomalu každý domek svůj vinný sklípek. Zajímalo mě to od mala, něco jsem se naučil a baví mě to. Jsem vyučený zahradník, ale dál jsem si postupně přes nástavbu doplňoval vzdělání a vystudoval vysokou školu," prozrazuje Holub, který zahradničí už jen doma na zahrádce.

Strávil rok na Novém Zélandu, kde pracoval ve vinicích a ovocných sadech. „Domlouvali jsme si s přáteli i exkurze, takže jsem viděl, jak to tam funguje. Byla to zajímavá a užitečná zkušenost," vzpomíná oceněný odborník.

Uznává heslo, že největší nepřítel vína je vzduch neboli oxidace a sklepmistr. „Důležité je, jaká je surovina, ze špatných hroznů se dobré víno neudělá," objasňuje Holub.

Vinařství Vinselekt Michlovský má vinice na Pálavě. „Tam je hodně vápnitá půda a ta surovina je nádherná, vyzrálá. Dobře se s ní pracuje, to už jsou dvě třetiny výsledků, hrozně moc na tom záleží a od toho se odvíjí i můj úspěch," říká enolog.

Nealkoholické víno

Podle Holuba má ocenění jen příznivé dopady. „Je to o budování jména a upevňování pozice. Miloš Michlovský je inovátorem, takže zavádíme nové technologie a vyrábíme třeba nealkoholické víno," uvádí sklepmistr.

Ve volném čase pracuje na své vinici, zahrádce, ale rád jezdí i po horách. Na vysokohorských túrách chodí po Alpách rakouských, italských i slovinských. „Člověka to musí bavit a musí tomu propadnout, tak jako vínu," dodává Holub.