Pravidelných divadelních diváků, kteří na činohru vyrazí minimálně jednou za rok, je na jižní Moravě pouhých pětatřicet procent. Ačkoliv na koncerty současné hudby chodí pravidelně alespoň jednou za rok polovina Čechů, v Jihomoravském kraji na koncert ročně zavítá jen čtyřicet procent lidí.

„Dvě pětiny Jihomoravanů navštěvují koncerty současné hudby alespoň jednou ročně. Necelá polovina z nich navštíví muzeum nebo galerii také jednou do roka. Mnohem menší procento lidí oproti českému průměru nikdy nenavštívilo koncert vážné hudby nebo operu či balet,“ uvedla vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Magdalena Müllerová.

Koupání v rybníku na dohled Apollonova chrámu mezi Lednicí a Břeclaví zůstává nostalgickou vzpomínkou. Někdejší zázemí chátrá.
Retro: Koupání u Apolla. Krásné vzpomínky kalí smutná současnost

Příčinou je podle ní nabídka událostí v místě bydliště, u lidí žijících v menších městech nicméně zájem neopadá. „Pětatřicet procent obyvatel z celého kraje jezdí za kulturou i na delší vzdálenosti, třeba do hlavního města. Chování diváků je třeba neustále sledovat a hledat nové způsoby přístupu ke kultuře. Jedním z možných řešení může být například to, že umělci budou jezdit za lidmi a ne naopak,“ připustila Müllerová.

Oblíbené jsou mezi Jihomoravany návštěvy hradů a zámků, mimo jiné například Lednicko-valtický areál, zámek ve Vranově nad Dyjí nebo hrad Bítov. Napříč všemi generacemi vyrazí za památkami přibližně osmdesát procent Jihomoravanů alespoň jednou ročně, v celorepublikovém srovnání tak patří mezi nejzapálenější výletníky. „Z průzkumu vyplynulo, že za živou kulturou vyrážejí častěji obyvatelé větších měst, kde je kulturní nabídka frekventovanější a pestřejší,“ doplnila Müllerová.

Jihomoravská kultura v číslech:

Tři pětiny Jihomoravanů sáhnou po knize alespoň jednou měsíčně.

Čtením dávají přednost před koncerty, divadelními představeními nebo festivaly.

Za kulturu utratí obyvatelé Jihomoravského kraje do pěti tisíc korun ročně.

Oblibě se těší kina, zámky nebo hrady, alespoň jednou ročně za nimi vyrazí víc než tři čtvrtiny místních.

Popularitě se kromě zámeckých památek těší rovněž kina. Většinou však nevyhledávají moderní multiplexy, ale spíše menší lokální kina. Za kulturu utratí téměř tři čtvrtiny Jihomoravanů do pěti tisíc korun ročně. „Co se týče výběru filmů, tak na jižní Moravě s přehledem vítězí česká produkce. Upřednostňuje ji valná většina respondentů,“ přiblížila Vladimíra Chytilová z Kanceláře Kreativní Evropa.

Zatraktivnit jihomoravské památky se snaží rovněž Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, letos například prostřednictvím poznávání tradic. „Rozvíjíme naši loňskou kampaň Nestůj, cestu. V našem kraji se tradice daří nejen udržovat, ale jsou inspirací pro mnoho umělců. Právě tvorba návrhářky Zuzany Osako je toho skvělým příkladem. Na webu jižní Moravy mapujeme nemateriální kulturní dědictví regionu a zároveň zveme do míst, kde jsou tradice spojené se zážitkem nebo událostí,“ vysvětlila ředitelka instituce Martina Grůzová.

Na rostoucí zájem o cestování obytnými vozy zareagovala Centrála projektem Nestůj cestuj obytňákem, který spustí na přelomu května a června. Iniciativu jsme zaměřili na podporu regionálních výrobců a producentů. „Cílem je nalákat české i zahraniční turisty na jižní Moravu a představit cestování v obytném voze jako skvělou příležitost poznat region z jiného úhlu,“ dodala Grůzová.