„Na začátku mi bylo hrozně líto vyhodit stará rádia. Časem jsem musel hromadu aparátů trochu třídit. Ujasnil jsem si, o co mám vlastně zájem. To bylo asi v roce 1999,“ říká šedesátiletý Břeclavan.

Nejdřív hledal originální a zapomenutá stará rádia hlavně na půdách. „Trvalo mi asi tři roky, než jsem poznal jiné sběratele. Tehdy jsem zjistil, že postupuju špatně. Řekl jsem si, že začnu sbírat hlavně kvalitní věci,“ popisuje své sběratelské začátky.

Přiznává, že se musel části rádií zbavit. Rozprodal je na součástky.

V poslední době přišel na chuť nakupování rádií na internetu. Jak ale zjistil, nejlepší kousky najde převážně ve Spojených státech. I proto se začal učit angličtinu, aby si s prodejci mohl dopisovat. „Američané jsou pověstní tím, že nic nevyhodí. Navíc se tam vyrábělo velké množství přijímačů. U nás to byly od jednoho typu třeba jen desítky kusů, v Americe statisíce až miliony,“ vysvětluje.

Ve sbírce nemá nic tak cenného, co by za nic nevyměnil. Je ochotný se s dalšími sběrateli domluvit na případné výměně. „Když už něco vzácného najdu a mám z toho radost, tak moje nadšení nakonec stejně pomine. A zaměřím se opět na něco nového,“ netají se Kříž.

Kolik má dnes ve své rozsáhlé sbírce rádií, sám přesně neví. „Pokud ke mně zavítá jiný sběratel, ukážu mu, co mám. Na katalogu pracuji, ale je to hodně náročné. Už jsem jeden dokončil. Protože se ale moje sbírka pořád mění, zatím jsem nenašel čas udělat nový,“ podotýká Břeclavan.

Rád získá do sbírky i nové kousky. Jak ale prozrazuje, už moc krásných starých přijímačů nenachází. „Teď se objevují na sběratelském trhu přístroje z padesátých až sedmdesátých let minulého století. Zaměřuji se ale jen na určité značky nebo aparáty s datem výroby do roku 1935. Novější rádia už pro mě nemají velkou cenu,“ tvrdí.

Vlastní unikát

Jeho nejstarším kouskem je víkendové rádio z listopadu 1921. Mezi nejzajímavější řadí Telefunken 340 WL z roku 1931, který je pravděpodobně jediný v České republice.

Pokračovatele zatím nemá. „Ale vím, že mám cenné kousky, o které je zájem. Moje žena je už prý dokonce na seznamu potenciálních vdov, které jednou sbírku starých rádií rozprodají,“ směje se Kříž.

Stejně tak si všiml, že mezi mladými velký zájem o jeho hobby není. Když pořádal první výstavu, měla minimální ohlas. „I proto si přeju, aby v Břeclavi vzniklo muzeum radiotechniky. Kvůli propagaci. Už jsem jednal i se zástupci břeclavské radnice. Jsem patriot, takže chci svá rádia vystavovat tady,“ svěřuje se sběratel.