Digitální Lednicko-valtický areál vzniká v těchto týdnech a měsících v ateliéru břeclavského architekta Krejčího. Vítěz veřejné soutěže pokračuje mílovými kroky v mravenčí práci, jejímž výsledkem mají být plastové miniatury všech stavebních skvostů zasazených do největší uměle vytvořené krajiny v Evropě. Není divu, že právě Lednicko-valtický areál bude Českou republiku od května reprezentovat na světové výstavě Expo v čínské Šanghaji. Radost z toho má i břeclavský radní Radek Buk, který Lednicko-valtickému areálu vzdá v únoru hold vlastní knihou fotografií.
Digitální Lednicko-valtický areál, to zní vcelku děsivě. K čemu to bude dobré?
Digitální zpracování všech zámků a saletů je první, zcela nezbytný krok. Pak teprve může začít vlastní výroba miniatur, které pak zasadíme do vybraného prostoru v exteriéru či interiéru. Vzhledem k tomu, že projekty jednotlivých staveb v areálu vznikaly v době, kdy se pracovalo pouze na prkně, dá se hovořit o digitalizaci. Budou to tedy nesmírně cenná data. Tým lidí vzešlý z veřejné soutěže na tomto úkolu pracuje už od podzimu a výsledky průběžně předává městu.
Které z památek už mají svého digitálního dvojníka?
Já jsem viděl Dianin chrám, Pohansko, Rybniční zámeček a částečně také lednický zámek. Prvních čtyři nebo pět hotových digitálních vzorků je vystaveno v prvním patře Lichtenštejnského domu v Břeclavi. Digitalizace areálu ukazuje vizi pro budoucnost. Díky ní bude moci v budoucnu obyvatel jakéhokoliv světadílu žasnout na d tím, co nám tady v centru Evropy stojí. Žádná fotka nemá takovou vypovídací hodnotu.
Najde tato mravenčí práce využití i na Expu, kde má pětadvacet perel České republiky promítat soustava obrazovek a zrcadel?
Skutečně chtějí udělat vizuální kompozici. A my jsme kuloárně opravdu začali vyjednávat o tom, že by organizátoři české expozice mohli využít i naše miniatury, respektive digitální data, pomocí kterých vzniknou. Možná ale udělají nějaký film, zatím skutečně nevím.
Těší vás, že se Lednicko-valtický areál dostal mezi exkluzivní top výběr České republiky?
Určitě, ukazuje se, že je to opravdu destinace světového významu. Jsme za to velmi rádi, protože to není zase tak dávno, co mě radní Milan Venclík v krajské kanceláři nazval jihomoravským fanatikem a zdůraznil, že Lednicko-valtický areál zdaleka není prioritou rozvoje kraje v turistice. Mluvil o Austerlitz, centrálním Brně a Macoše. Ani lidé jako náměstkyně hejtmana Anna Procházková nebo šéf jihomoravské ODS Jiří Kadrnka nikdy nijak moc neprojevili touhu pomoci, o grantové politice nemluvě.
Pojďme zpátky k miniaturám. Kdo je vymyslel a na kolik peněz včetně digitalizace staveb přijdou?
S nápadem přišel starosta města Dymo Piškula, který něco takového viděl v polském Andrychówě. Prosazení myšlenky v koalici nebylo složité, já i všichni ostatní radní jsme se s tím hned ztotožnili. Složitější bylo technické řešení, které nakonec obnáší například dvě různá měřítka – jedno pro velké zámky a druhé pro malé salety. Miniatury budou o Lednicko-valtickém areálu podávat ucelený obraz, který dnes chybí. Považuji to za příspěvek rozvoje regionu. Investice něco přes patnáct milionů není malá, je to hodně peněz. Do budoucna to ale může být nejen pro Břeclav, nebojím se toho slova, dobrý byznys.
Opoziční hlasy ovšem hovoří o plýtvání a zbytečném vyhazování peněz, navíc v době krize…
To jsou argumenty, na které se samozřejmě dá hrát. Pokud bychom se ale na všechno dívali touto optikou, možná by nevzniklo nikdy nic. Investic, které se dají podobným způsobem zpochybnit, by se našlo velice mnoho, jako třeba nyní městem Břeclav podporovaný turistický ruch. Je to pokaždé stejné ve stylu – kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Dokdy mají být miniatury hotové a kde přesně budou stát?
Poprvé je chceme představit o letošních Svatováclavských slavnostech. Budou stát někde v areálu lesoparku pod zámkem, ale kde přesně, to ještě není jasné. Moje představa, kterou na radě města prosazuji, je umístit je někde v uzavřeném prostoru. Miniatury totiž musejí být být chráněné proti vandalismu, že by byly čtyřiadvacet hodin volně přístupné, to si nedokáži představit. Expozice by měla mít také svého správce, mobiliář i lavičky, na kterých se bude dát odpočinout.
Má o miniatury, případně digitální podklady zájem i někdo další?
Ano, o projekt se živě zajímá lednická vysoká škola. Profesor Damec neskrýval překvapení a označil to za skvělou myšlenku. Lednicko-valtický areál je pro něj jako pro architekta krajiny fenomén a miniatury vítá. Řekl, že by to bylo pro studenty velmi dobré. A že by břeclavský počin rádi využívali ve svých krajinářských pracích.
A co Lichtenštejnové?
Jsem přesvědčený, že Lichtenštejnové se za miniatury ani digitalizaci staveb nebudou zlobit. Bylo by určitě vhodné je pozvat na otevření. Myslím si, že Břeclav tímto projektem jasně ukazuje, že má zájem o svou historii a podporu turistického ruchu. Město tímto navíc podle mého názoru udělalo velkou službu tomuto areálu i samotným Lichtenštejnům.