Představitelé břeclavské radnice vypsali veřejnou zakázku na řešení situace v chátrajícím areálu bývalého cukrovaru. Zájemci mají čas na přípravu do 19. září, pak předloží návrhy, jak hodlají se zanedbaným místem naložit.

„Soutěž jsme pojali jako anonymní a budeme vybírat zejména podle předloženého návrhu, tedy nejen podle ceny,“ řekl místostarosta Břeclavi Luboš Krátký.

Studie by měla v rozdělit území na dvě části. Jedna lidem nabídne strávení volného času, druhou čeká zástavba. „Chceme vyčlenit i pozemky, které bychom mohli dát do prodeje pro případné investory. Po částech bychom tak byli schopní areál revitalizovat. V současné době také zpracováváme projektovou dokumentaci pro výstavbu cyklostezky a chodníku kolem Dyje v této oblasti,“ pokračoval Krátký.

Do doby, než se do práce pustí vybraný investor, poslouží místo sportovními vyžití. V cukrovaru by se podle všeho měli v nejbližších třech až čtyřech letech prohánět cyklisté a sáňkaři. „Připravujeme studii, díky které zjistíme, do jakých tvarů prostor upravit. Vyzvali jsme proto architekty, aby nám s tím pomohli. Jde o variantu za pár peněz a neměl by nastat žádný problém,“ sdělil místostarosta Jaroslav Parolek.

Tuny sutě

Historické místo už delší čas hyzdí sutiny. Přesněji řečeno, tři tisíce tun sutě. Ta má posloužit jako základ kopcovitého terénu, který lidé využijí například k zimním radovánkám. „Materiálu bude dost, ale pokud by ještě chyběl, necháme ho přivézt. Žádná třicetimetrová hora z toho ale nebude,“ poznamenal Parolek.

Jak bude místo vypadat, má být jasné do konce září. Plán může ještě zkomplikovat verdikt úředníků, již momentálně posuzují, zda jsou sutiny odpad nebo s nimi mohou projektanti počítat. „Předpokládám, že kompletní cena by měla být dvě stě tisíc korun, což není moc. Hlavní je, že areál, který je dnes v bordelu a za plotem, budou moct využívat lidé,“ řekl Parolek. Zda uměle vzniklé prostředí zůstane i poté, co se do práce pustí konečný investor, si netroufá odhadnout.

Břeclavský cukrovar „oslaví“ příští rok stopadesáté výročí vzniku, za nímž stála židovská rodina Kuffnerů. Ředitelka městského muzea Alena Káňová se proto chce zasadit o zachování historického rázu významného prostředí. „V době největší slávy pracovalo v cukrovaru asi tisíc lidí. Ve světě jsou industriální památky navštěvované, proto by bylo fajn ji začlenit do dalšího využití. Dočasný plán se mi proto líbí, sám se nabízí,“ dodala Káňová.