Petr Vlasák z odboru kultury břeclavské radnice nešetří úsměvy. „Jsem tady od rána 
a už se mi zapalují lýtka," ukazuje červená místa na nohou, na kterých se podepsaly sluneční paprsky.

Přestože je lehce spálený, nestěžuje si. Naopak. „Jsem rád, že dnes potřebuji slamák, a ne deštník," pochvaluji si vydařený letní den organizátor a moderátor desetihodinové akce s žánrově pestrým hudebním programem bez velkých hvězd v jedné osobě.

Pět toalet? Málo

Nemám hlad, nemám smäd, zní mezitím z pódia písnička slovenských bluesmanů Ľuboša Beňu a Bonza Radványiho. Realita o pár metrů dál je ale zcela jiná. Na většinu piv i dobrot k zakousnutí stojí lidé fronty. Krátké, ale fronty.

Na velkém zájmu návštěvníků se kromě příznivého počasí podepsal i rekordní počet zastoupených minipivovarů. Ve stáncích je k ochutnání na sto druhů nejrůznějších piv – dvacetistupňových, pšeničných, svrchně kvašených , ale i bezových či malinových 
z 28 malých výroben.

Milovníci zlatavého moku, mezi které, přiznám se, nepatřím a navíc řídím, to kvitují 
s nadšením. „Od tří hodin už jsem stačil ochutnat deset druhů piv. Je to vynikající akce," nešetří v podvečer chválou Břeclavan Josef Kuba.

Zatímco skupinka mladíků opodál preferuje dolnobojanovického Mazáka, on má jiného favorita. „Určitě Dalešice, to je skvělé pivo. I když to z Moravského Žižkova bylo taky výborné," chválí Kuba pivo vařené v sousedství Břeclavi, než na patře poprvé znalecky „poválí" konkurenci z Poličky.

Spokojení jsou ale také zástupci minipivovarů. „Na festival do Břeclavi jezdíme rádi. Byli jsme i v Praze a na dalších místech, ale břeclavská akce patří k těm nejlepším," chválí manželka majitele mikulovského minipivovaru Mamut Jitka Ilčíková, zatímco počítá první vytočené sudy.

Se zapadajícím sluncem přicházejí do areálu další 
a další návštěvníci. Lidé 
z břeclavských center volného času Duhovka a Klubík balí stanoviště pro děti a uvolňují místo profesionálním ohňostrůjcům. Ti začínají pod zámkem chystat večerní ohňostroj k slavnostnímu zakončení festivalu Concentus Moraviae, který ve stejný den vrcholí koncertem v poštorenském kostele. Ten už neuvidím.

Cestou k autu ještě zaslechnu povzdechnutí nad nedostatečným počtem pouhých pěti mobilních toalet. Chlapi to nějak zvládnou, běží mi hlavou, ale pivních fanynek, které chutnaly poctivě a vytrvale, je mi trochu líto.