Je proto s podivem, že takto kontroverzní projekt je pokládán za tak důležitý či nenahraditelný pro Jihomoravský kraj, že za něj někteří jihomoravští politici lobbují až na nejvyšších místech české státní správy. Obáváme se, že projekt R52 je zatížen vysoce netransparentním pozadím.
I taková silná vyjádření obsahuje dopis adresovaný premiérovi Janu Fischerovi a ministru financí Eduardu Janotovi. Je reakcí na Deklaraci na podporu projektu silnice R52, kterou zaslalo Fischerovi zastupitelstvo kraje.
„Upozorňujeme na to, že projekt nejen zhorší životní podmínky množství občanů, ale kvůli závažným chybám v jeho přípravě navíc zhatí šanci na financování trasy Brno – Vídeň z evropských fondů,“ konstatoval starosta Dolních Dunajovic Josef Hasník.
Právě Dolní Dunajovice a také Bavory patří mezi čtveřici jihomoravských obcí, které se k dopisu připojily. Jeho hlavními iniciátory jsou ovšem občanské iniciativy, mimo jiné i sdružení Dolní Dunajovice proti R52 nebo Nebojsa se sídlem v Bavorech.
„Chtěli jsme pana premiéra upozornit na to, že ohledně R52 existuje i jiné stanovisko než zastupitelstva Jihomoravského kraje. Ten podle našeho názoru nepostupuje podle zákona. Měl by se zaměřit na regulérní projednání zásad územního rozvoje, ne se snažit hledat skulinky, jak obejít rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Není možné dál pokračovat v územním řízení. Tlak na pokračování ve stavbě je ale obrovský,“ míní Hasník.
Zásadní právní vadou je podle Ekologického právního servisu, jednoho z hlavních signatářů dopisu, že nedošlo k posouzení variant možného silničního spojení Brna s Vídní. Pokud k němu nedojde, kraj se prý připraví o možnost získat peníze od Evropské unie a silnici zaplatí stát z vlastní kapsy.
„Někdo tu dálnici zaplatit musí. A v kraji je spousta jiných silnic, které jsou nyní potřebnější. Tato cesta je dostatečná a nějakou dobu dostatečná určitě bude. I když do Drasenhofenu povede rakouská dálnice,“ vyjádřil se starosta Bavor Petr Žluva.
Ten považuje za podivné, když někdo v roce 1996 dostaví novou silnici a už za tři roky začne podnikat kroky k její přestavbě na dálnici. „Otázka, jestli by nebylo pro spojení do Rakouska vhodnější využít obchvatu Břeclavi, je zcela na místě,“ myslí si první muž Bavor, který není zapřísáhlým odpůrcem projektu R52, ovšem tvrdí, že zatím to není na programu dne.
Vedení kraje ovšem trvá na svém s tím, že rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov je potvrzena nejdůležitějším nástrojem územního plánování v zemi – politikou územního rozvoje. „První úsek dálnice na rakouské straně už zkrátil cestu do Vídně o desítky minut, zatímco v Česku stále čelíme dalším a dalším administrativním komplikacím,“ podotkla náměstkyně jihomoravského hejtmana Anna Procházková z ODS.
Jihomoravská ODS upozorňuje také na snahu ministerstva životního prostředí o vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok, která je v rozporu s tím, že je čtyřpruhový obchvat Břeclavi vydáván za alternativu spojení do Vídně. Přitom visutá silnice by měla podle ODS vést právě novou chráněnou oblastí.