Na Jamborově prahu vyroste už třetí rybí přechod na Břeclavsku. Tento trend odstartovalo před šesti lety ministerstvo životního prostředí. „Schválilo akční plán budování rybích přechodů, který řeší migrační prostupnost páteřních toků v celé České republice,“ vysvětlil Ladislav Vágner, vedoucí břeclavského úseku Povodí Moravy.

Do rybích přechodů jdou miliony korun

Prvním stupněm bylo vybudování rybího přechodu na jezu v Břeclavi v roce 2005. Ten se stal jednou z nejzajímavějších vodohospodářských staveb v republice. Odborníci, kteří se účastnili mezinárodního veletrhu techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí Envibrno, jej označili za nejlepší stavbu vodního hospodářství tehdejšího roku. Dílo za třicet milionů korun zaplatila z devadesáti procent Evropská unie.
Jejím následovníkem bude právě přechod mezi Podivínem a Lednicí. „Pracuje se také na jezu u Bulhar, kde se v současné době staví vodní elektrárna. Jednou z podmínek, které musí investor stavby splnit, je právě vybudování rybího přechodu,“ dodal.
Rybí přechod u Podivína vyroste na levém břehu Dyje a bude mít podobu balvanité rampy. Na rozdíl od břeclavského však bude podstatně levnější. „Předpokládané náklady jsou asi tři miliony,“ uvedl David Veselý, který pro Povodí zpracovával projekt. Veškeré náklady ponese ministerstvo životního prostředí. Uhradí je v rámci programu revitalizace říčních systémů.
Povodí dostalo pro stavbu výjimku ze zásahu do významného krajinného prvku. „Ta povoluje začátek stavby v srpnu. Dokončení tak můžeme předpokládat do listopadu,“ odhadl David Veselý.
Řeky byly v uplynulých desetiletích přehrazeny splavy a jezy. Rybám, které pravidelně táhnou proti jejich proudu, tak vznikly v cestě nepřekonatelné překážky. A právě tento problém řeší rybí přechody. „Díky nim se mohou migrující ryby dál pohybovat proti proudu,“ vysvětlil Vlastimil Sajfrt z odboru životního prostředí břeclavské radnice. Podle něj jsou rybí přechody nezbytné zejména pro původní říční druhy, jako jsou parmy, boleni nebo tloušti.