Ideální počasí na túru, říkám si po příchodu na Dukelské náměstí v Hustopečích. V sobotu dopoledne se tam lidé proplétají mezi stánky s rozličnými dobrotami.

Na „štamprli" mandlovice úspěšně vystál frontu i Dalibor Šostok s přáteli. „Přijeli jsme hlavně kvůli ní. Chutná nám také ta kávová," tvrdí.

Návštěvníkům Slavností mandloní a vína zpříjemňuje kroužení po náměstí country skupina Amulet, která zahajuje kulturní program.

Ale žádné zdržování. Mířím k domu U Synků, odkud startuje společná vycházka Mandloňovou stezkou. S průvodcem. „Půjdeme kratší pětikilometrovou trasu. Většinou po rovině," hlásí dopředu vedoucí výletu do davu. Ten má snad dvě stě hlav. Organizátoři jich napočítali ještě více.

Jde se. Nekonečný špalír se začíná natahovat už na kraji města. V ruce držím mapku označující i stanoviště, kde zájemci získají od skautů cestovní razítka. Fronta na to první je delší než u stánku s alkoholem. Vzdávám to a pospíchám dopředu.

V tričku pro odměnu

Mnozí se pak zdržují u ohrady s koňmi. Hladí si je a fotografují. Jsme u ranče Valkýra. Ke stanovišti číslo dva při břehu rybníka se dostávám mezi prvními. „Nedávno měla voda rybníka načervenalou barvu," slyším povídat průvodce v hloučku lidí.

Ten během vycházky probírá s posluchači nejen mandloně, ale třeba i historii Hustopečí a okolní krajinu a flóru.

Další zastávku zpestřuje poznávání obrázků různých druhů ptáků a brouků.

VÍCE SE DOČTETE V PONDĚLNÍM TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ BŘECLAVSKÉHO DENÍKU