S bouráním výpravní haly z roku 1970, kterou v takzvaném bruselském stylu vyprojektoval architekt Ivo Řehoř, se však nehodlá smířit skupina architektů a odborníků včetně potomků malíře Blažka.

Za její zachování jsou připravení bojovat dokonce i peticí. „Jde o historicky cennou architektonickou památku. Architekt Řehoř budovu vyprojektoval v návaznosti na fenomenální úspěch českého pavilonu na Expu v roce 1958 v belgickém Bruselu. Věřím, že stále není nic ztraceno, a že se ji podaří zachránit,“ okomentovala pro Deník Rovnost iniciátorka petice Olga Svátková z Holešova.

Skupina dokonce podala podnět na ministerstvo kultury, aby vzácnou budovu, jejíž skleněná venkovní stěna jako by vypadla z oka stěně československého pavilonu na zmiňovaném Expu 1958, zařadilo na seznam technických památek České republiky. K tomu však nedojde. Ministerstvo kultury totiž výpravní budovu vlakového nádraží v Bystřici pod Hostýnem za kulturní památku neprohlásilo. „Z pohledu historie a typologie drážní architektury budova nepředstavuje na území České republiky tak významný doklad, který by mohl reprezentovat drážní stavitelství na seznamu státem chráněných kulturních památek. Prohlášení za kulturní památku nedoporučil Národní památkový ústav," uvedla na dotaz Deníku Rovnost Ivana Awwadová s tím, že rozhodnutí nabylo právní moci 15. září letošního roku.

Železniční stanice v Bystřici pod Hostýnem je majetkem Správy železnic. Ta chystá na roky 2022 a 2023 její celkovou rekonstrukci za bezmála 540 milionů korun. „Zahrnovat bude mimo jiné úpravu kolejiště, vybudování dvou nových bezbariérových nástupišť a nového staničního zabezpečovacího zařízení,“ přiblížil mluvčí Dušan Gavenda.

Jak podotkl, stávající výpravní budova z roku 1970 je z pohledu požadavků na energetickou náročnost a provozní náklady velmi neekonomická. „V rámci rekonstrukce stanice proto bude nahrazena novostavbou, jejíž součástí bude odjezdová hala, čekárna pro cestující, veřejné toalety, dopravní kancelář, denní místnost a šatny a toalety pro personál,“ vyjmenoval Gavenda.

Syn na něj nedovolí sáhnout

Plastika tvrdonického malíře Blažka umístěná v současné výpravní budově v Bystřici pod Hostýnem má být odborně snesena a uložena do depozitu ve Valašském Meziříčí. „Pokud nedojde k jiné dohodě s autorovými dědici, bude po rekonstrukci tamní výpravní budovy plastika znovu nainstalována ve Valašském Meziříčí,“ nastínil plány s dílem mluvčí Správy železnic.

Co bude s otcovým reliéfem trápí také syna malíře Jaroslava Blažka Michala. „Jako jeden ze tří dědiců autorských práv nedovoluji nikomu na reliéf sáhnout. O tom, že existují plány na nové nádraží, jsem se dozvěděl z doslechu. Nikdo se mnou v této věci nejednal. Obrátil jsem se na advokáta. Při záchraně reliéfu a potažmo i nádraží využiji veškeré zákonné možnosti a prostředky. Doufám, že se záměr bude přehodnocený a najde se přijatelné řešení případnou renovací,“ napsal sochař Michal Blažek s tím, že jeho podpis se jistě objeví i na chystané petici.

Zapeklitý osud spjatý se světovou výstavou Expo 58 a jmény architekta Iva Řehoře a malíře Jaroslava Blažka má i nádražní budova v Petrově na Hodonínsku. „Zde se však neuvažuje o demolici, nýbrž o jejím přebudování například v expozici,“ naznačila Svátková.