Dobová vojenská auta, technika, uniformy. Vojenští nadšenci i veřejnost si přišli v pátek odpoledne připomenout těžké osvobozovací boje, které propukly na konci druhé světové války v okolí Křepic a Šitbořic. Cílem setkání však byla i snaha upozornit na chátrající nedokončenou stavbu památníku u Křepic, na místě, odkud údajně maršál Malinovský sledoval zahájení útoku Rudé armády na Brno.

Pomůže hejtman?

„Poslali jsme dopis hejtmanovi Haškovi, ve kterém jsme navrhli, aby se nedokončený památník co nejdříve dostavěl. Aby ho mohla veřejnost konečně využívat,“ sdělil Oldřich Svoboda coby člen jednoho z občanských sdružení, které vyvíjí snahu o dokončení po léta rozestavěného a dnes už i notně zchátralého areálu.

„Průběh stavby jsme rozdělili do několika etap. V první bychom stáli o to, aby se dostavěla rozhledna s unikátní ocelovou konstrukcí. Určitě by to bylo velkým lákadlem pro turisty,“ věří Svoboda s tím, že by taková investice určitě přispěla k oživení turistického ruchu v obci a jejím okolí.

Jak dodal, v druhé etapě by pod rozhlednou mělo vzniknout muzeum. Jednu jeho část by mohla tvořit výstava o osvobozovacích bojích na jižní Moravě, druhou by si pak ponechala obec a mikroregion Hustopečsko.

„Areál by se dal dobře využít i pro nejrůznější akce, kulturní, národopisné nebo i sportovní. Kdyby se navíc opravily pěšiny kolem, navázaly cyklostezky a turistické trasy, jistě by to přispělo k dobré návštěvnosti,“ přiblížil další souvislosti Svoboda.

Na pietní akci u chátrajícího památníku, který obec a její obvyvatelé začali stavět svépomocí v roce 1984, dorazili také radní Jihomoravského kraje Oldřich Ryšavý a poslanec Jiří Petrů.

„Jsem tady proto, abych svojí účastí podpořil dostavbu rozhledny. Pokud se chceme posunout do budoucnosti, musíme si vážit událostí, které psaly naši minulost,“ připomněl Petrů a doplnil, že by byl rád, kdyby mohl být Křepickým nápomocný. Například podporou dostavby z evropských fondů.

Za takovouto peněžní injekci by byl křepický starosta Josef Maťa vděčný. Kompletní dokončení rozhledny by totiž v případě nejoptimističtější varianty vyšlo na téměř tři miliony korun. „Pokud nás bude Jihomoravský kraj ochotný podpořit, tak si myslím, že s pomocí občanských sdružení a různých iniciativ, které se nabízejí, vše zvládneme,“ ubezpečil Maťa.

Milion pro začátek

Jen na zprovoznění zchátralé rozhledny je potřeba zhruba milion korun. „Za milion by se jistě natřela kovová kopule a dokončily by se schody se zábradlím. To aby byla stavba schopná provozu a mohla přivítat první návštěvníky,“ řekl Maťa s vírou, že obci by památník určitě pomohl přilákat turisty.

„Cyklostezky tudy vedou, stejně tak i spojka na vinařskou stezku. V budoucnu ještě počítáme s napojením na přímou cestu vedoucí do Lednicko-valtického areálu,“ vyjmenoval starosta.

Podpora cestovního ruchu ovšem není jediným důvodem snahy o záchranu zrezivělé ruiny ve tvaru koule. „Hlavně mi tady toho všeho bylo zkrátka líto. Jen se podívejte, v jakém je to stavu,“ povzdechl si Maťa s tím, že když už do památníku obec kdysi vložila tolik peněz, nepřipadá v úvahu, aby kopuli nyní Křepičtí nechali definitivně zchátrat a spadnout. Minimálně kvůli lidem, kteří se projektu před lety věnovali.

„Dosud však nemáme od nikoho přislíbený ani ten potřebný milion, který by byl základem pro další pokračování v záchraně stavby. Všechno je tedy zatím ve hvězdách,“ přiznal smutně.