Přijde vám normální hrát pět písniček za sebou někomu k svátku? Čí je nápad hlásit rozhlasem v sedm hodin ráno a školákům hrát písničky na půl hodiny? Dělám v třísměnném pracovním procesu a je to pro mě neúnosné! Moje dítě se kvůli rozhlasu pravidelně budí, co mám dělat? I takové příspěvky stavějící se proti obecnímu rozhlasu se objevily v diskuzi na drnholeckých internetových stránkách.

Tamní starosta Jan Ivičič výtky sice chápe, nicméně hlášení rozhlasem v nejbližších letech rušit rozhodně nehodlá. Spíš by ho chtěl modernizovat. „Možná to někteří vnímají jako přežitek, ale myslím si, že bez rozhlasu se ještě několik let rozhodně neobejdeme. A že hlásíme moc často a obyvatele tím obtěžujeme? To si nemyslím,“ kroutil hlavou na znamení nesouhlasu Ivičič s tím, že se počet hlášení tamní snaží omezit na minimum.

„Když si lidé objednají pro někoho z blízkých písničku k jmeninám nebo narozeninám, zkrátka je odmítnout nemůžeme. Nevyhráváme však v sedm ráno, ale třeba až v deset nebo odpoledne před koncem pracovní doby. Chápu ale, že to mnohým vadit může. Třeba těm, co přijdou z noční a spí, nebo těm, co mají malé děti,“ nechal se slyšet starosta s tím, že rozhlas vyhrává každý den pouze jednou.

Lidská sobeckost

Ten také záhy poznamenal, že jej mrzí sobeckost některých stěžujících si obyvatel. „Starší lidé nemají jinou možnost, jak se k aktuálním zprávám z obce dostat. Přepisujeme je sice na naše webové stránky a posíláme také e–maily, ale těžko můžeme počítat s tím, že si je tam lidé důchodového věku přečtou. Rozhlas je podle mě prostě potřeba,“ je si jistý Ivičič.

„Zdá se mi, že lidé obecně čím dál více myslí jen sami na sebe a doslova každá hloupost jim vadí. Nedokážeme myslet na druhé a pochopit je, v tom je ten problém,“ zamyslel se drnholecký starosta.

S obecním rozhlasem měli svého času těžkosti také Lanžhotští. „V jistých místech jsme s tím skutečně problémy měli. Jeden pán měl rozhlas přímo u domu. Chodil na noční a když jsme začali ráno v devět hlásit, budilo jej to. Situace se ale nakonec vyřešila sama, pán odešel do důchodu,“ usmíval se lanžhotský starosta František Hrnčíř.

V současnosti se podle něj žádné stížnosti neobjevují. „A vlastně přece ano. Lidé chodí na úřad, když náhodou amplion nehraje, protože má nějakou poruchu. Potom chtějí, abychom to hned opravili,“ řekl Hrnčíř, v jehož obci funguje kromě rozhlasu také kabelová televize a aktuální zprávy si lidé mohou přečíst i na webových stránkách Lanžhota.

„Lidé si zvykli, že buď vyjdou v devět hodin ráno před domy, nebo si zapnou kabelovou televizi, kterou využívají asi tři čtvrtiny z nich. O tom, že bychom ale zrušili rozhlas, jsme zatím nepřemýšleli,“ uvedl starosta.

Hlášení neobtěžuje ani Josefa Ondráška z Hrušek. „Myslím, že je to dobrá věc. Kde jinde by se měli lidé dozvědět, co se bude dít v obci? Někteří totiž nemají přístup k internetu a mnozí ani neumějí pracovat s počítačem. Rozhlas je pro ně přínos,“ podělil se o svůj názor mladý muž.