Přibývá kvůli vládní reformě mezi nezaměstnanými lidí se zdravotním postižením? Ne, takové signály nemáme. V naší evidenci, ve které jsou nyní čtyři tisíce tři sta nezaměstnaných, je permanentně téměř tisíc lidí se zdravotním znevýhodněním. Většinou se jedná o lidi částečně invalidní. Volných míst pro ně máme jen málo, obvykle do třiceti.

Problémy, které hlásí jiné regiony, kde postižení přicházejí o práci, se tedy Břeclavska netýkají? Zatím opravdu ne. Momentálně nelze mluvit o žádném nárůstu, je to početně velmi stabilní skupina žadatelů. Možná i proto, že z hlediska poklesu nezaměstnanosti v únoru jsme druhý nejúspěšnější region v republice. Bez práce zůstalo na Břeclavsku 7,1 procenta lidí. Na závěry je ovšem zatím ještě brzy, uvidíme až po prvním letošním čtvrtletí.

Které firmy dávají lidem s handicapem práci? Především máme dvě větší chráněné dílny, kterým přispíváme na provoz. První je firma Forte, která sídlí v areálu břeclavského Gumotexu. Pracuje v ní zhruba třicet zdravotně znevýhodněných, kteří kompletují a balí výrobky Gumotexu. Dalších asi pětadvacet lidí našlo uplatnění ve firmě Mont Group v Kosticích. Vyrábějí hlavně dárkové a reklamní vysekávané předměty, například voňavé stromečky do automobilů.

A co další firmy? Většina se snaží, hlavně ty větší. Břeclavská průmyslovka má například prádelnu, kde zaměstnává zdravotně postižené. Nyní jednáme s dalšími dvěma subjekty, že by pro handicapované vytvořily nová místa. V každém by mohlo najít práci až deset lidí.

Existuje nějaký recept, jak zaměstnat zdravotně postižené? Neexistuje. Firma prostě musí přijít s vhodným výrobním programem a zajistit odbyt. Není jednoduché pro tyto zaměstnance vytvořit vhodné podmínky. Hodně záleží na druhu postižení.

Jaká patří k nejčastějším? Tito lidé často pracovali v zemědělství nebo stavebnictví a mají postižené klouby a záda. Nevydrží proto dlouho stát ani sedět. Jednotvárná zatížení pro ně nejsou. Ideální jsou zkrácené úvazky s možností si odpočinout. Do této skupiny ale patří i vozíčkáři a další různá postižení. Pro některé je najít místo téměř nemožné.

Pro zaměstnavatele navíc existuje i možnost vykoupit se… Ano, firmy nad pětadvacet lidí musí zaměstnávat čtyři procenta zdravotně znevýhodněných. Když to nesplní, za každé takové místo zaplatí ročně dvaapadesát tisíc korun. Nebo mohou odebírat zboží od výrobců, kteří zdravotně postižené zaměstnávají. Za jednoho musí nakoupit zboží za sto sedmačtyřicet ti­síc.

Kolik firem toho využívá? Dost, náhradní plnění dělají přes pět milionů korun ročně. Touto cestou jdou ale spíše menší firmy, které mají minimum administrativních míst. Zaměstnat zdravotně poštižené je pro ně proto složitější.