„Bývá tady každoročně kolem šesti set lidí. Kdybychom měli možnost akci uspořádat ve větších prostorách, jsme schopni je naplnit. Jezdí sem lidé z celé České republiky,“ pochlubil se vysokou úrovní akce jeden z jejích organizátorů Petr Tydlačka.

Rybáři se v kulturáku kromě nákupu vybavení a obdivování nových návnad a nástrah dozvěděli spoustu zajímavostí a novinek z lovu kaprů. Přednášky zkušených kaprařů zcela zaplnily tamní divadelní sál. Někteří diváci dokonce museli stát podél stěn.

Jak šetrně zacházet s uloveným kaprem, jak postupovat při lovu kaprů na dlouhé vzdálenosti. Na tyto a spoustu dalších otázek měli přednášející odpovědi.

Rybářské novinky

„Na přednášce jsem nebyl. Přišel jsem se podívat na výrobky. Některé znám, používají je známí. Jsou tady i zajímavé novinky. Něco už jsme koupili,“ svěřil se u stánků Jiří Prudil z Břeclavi. Carp show je pro něj zajímavá i kvůli tomu, že spoustu věcí, které tam prodejci nabízejí, se normálně v obchodech nevidí.

„Nechceme se hrát na velkou výstavu. Kapraři si chystají své novinky hlavně pro výstavy v Praze a Brně. Ale i tady se rybáři určitě dozví hodně nového,“ vysvětlil Tydlačka.

Na ryby se podle svých slov dostane velmi zřídka. I kvůli členství v Českomoravském kaprařském spolku, což je podle něj opravdu poslání. „Teď například chystáme dvě nové akce. Jedna je setkání rybářských kroužků, které bude pravděpodobně v Rakvicích. Potom je to Asuan junior cup, což je nový projekt, kde bude na třídenním závodě startovat dvacet carp týmů od patnácti do dvaceti let,“ vylíčil Tydlačka.

„Díky akcím, které pořádáme, jsme se ohromně zviditelnili. Dostali jsme se i na ministerstvo zemědělství a připomínkujeme vyhlášky k zákonům,“ zdůraznil s tím, že Carp show mají v oblibě i zahraniční rybáři.

Srovnání s Anglií

Opravdu. Kromě rybářů od nás a ze Slovenska si do Břeclavi každoročně najde každoročně cestu například Ray Dále Smith z Anglie. A je zajímavé porovnat, jak k lovu kaprů přistupují lidé u něj doma.

„Je to velký rozdíl. V Anglii si rybáři myslí, že ví všechno, nepotřebují nic poslouchat. Tady je to naopak. Lidé jsou tu velmi milí a mají chuť se učit,“ usmívá se sympatický důchodce.

V Anglii je podle jeho slov kapr co do chuti masa braný jako něco méněcenného. „To jej u nás ušetřilo vybíjení. Ale i v Anglii se ryby normálně jí, zejména štika a okoun. Jejich maso je chutné,“ prozradil.

Pro české rybáře má jednu radu, totiž aby jedli jen menší kapry. Větší kusy by měli zanechat pro důležité genetické informace. To by podle něj mělo fungovat plošně. Například pouštění kaprů nad pětašedesát centimetrů, což už funguje v některých revírech funguje, je podle něj dobrý začátek.

Hlavní rozdíl mezi českým a anglickým rybářem je podle Smithe ten, že si čeští kapraři neuvědomují bohatství, které ve vodách mají. K tomuto názoru ho vede zkušenost, že v Anglii není možné chytit na státní vodě kapra nad třináct kilogramů.

„Všechny vody, kde tyto větší ryby žijí, jsou soukromé, a většinou je nesmysl tam chytat. Příkladem jsou místa, kde žije ryba přes dvacet kilo a víkendová povolenka tam stojí přes tři tisíce korun. A dostat se na tyto vody je podstatně těžší než u vás. Jsou to většinou soukromé syndikáty, něco jako golfové kluby,“ lituje anglický důchodce.