O půlnoci složit pruty a znovu je nahodit ve čtyři ráno. Pravidlo, kterým se musí v letních měsících řídit členové Moravského rybářského svazu. Až na výjimky. Jedna od letoška bude platit pro novomlýnské nádrže, tedy revíry Dyje 5 a Dyje 7. Českomoravský kaprařský spolek docílil toho, že tam rybáři mohou v červenci a srpnu chytat bez časového omezení.

„Byl to neskutečný boj v rámci Moravského rybářského svazu. Abych byl naprosto upřímný, co se týče Českého rybářského svazu, tam to funguje fantasticky. Ale na Moravském rybářském svazu, pod který Jihomoravský kraj patří, o tom nechtěli ani slyšet,“ poznamenal člen Českomoravského kaprařského spolku Petr Tydlačka.

Spolek měl podle něj přislíbené i další lokality se čtyřiadvaceti­hodinovým režimem, které ale nakonec neprošly. „I tak je to obrovský úspěch. Cíleně jsme o to usilovali asi pět let,“ poznamenal. Vod, kde platí výjimka ministerstva zemědělství a může se tam lovit nonstop, je zatím v České republice poměrně málo. „Samozřejmě víme, že když se něco povolí, musí se to také kontrolovat,“ je si Tydlačka vědom rizik, které jsou s úpravou režimu spojené.

Za lovem kaprů vyjíždí na novomlýnské nádrže například Radek Bendl z Břeclavi. Tomu se možnost dvouměsíčního chytání ryb bez časového omezení líbí. „Chytání kaprů je časově náročné, protože větší ryby se chytají právě v nočních hodinách. Kaprařině to tedy hodně pomůže,“ je přesvědčený.

Pozor na pytláky

Bendl jezdí rybařit i do světa, kde je podle něj nonstop chytání obvyklé. „Neplatí to ale na celé přehradě, jen třeba v nějakém úseku. Jsou tam denní a noční zóny. A ryby se nesmějí sakovat, jen se vyfotí a pak pustí zpět do vody,“ přidal svou zahraniční zkušenost.

S povolováním nonstop chytání ryb je ale podle předsedy břeclavské rybářské organizace Davida Starnovského třeba postupovat opatrně. „Co mám informace ze Slovenska, tak po obrovském boomu a nadšení, že se někde může chytat čtyřiadvacet hodin denně, přichází zprávy, že si rybáři začínají spíš stěžovat. Kvůli nepořádku u vody a rapidně se tam zvýšilo pytláctví,“ upozornil Starnovský.

Tydlačka však namítá, že čtyřiadvaceti­hodinový režim může naopak vést k tomu, že pytláci budou více pod dohledem. „Když nebyli po půlnoci u vody rybáři, neměl je tam kdo kontrolovat. Pytláci tak měli čtyři hodiny na to, aby si ryby upytlačili. Kdežto teď, když u vody někdo bude i po půlnoci, tak tam pytlák bude mít strach jít,“ domnívá se.

Kaprařský spolek také razí myšlenku K 70, což je povinnost pouštět kapry větší než sedmdesát centimetrů. „Takový kapr neroste jen dva roky, ale několik let a beru ho jako přírodní bohatství. O povinnosti pouštět zpět do vody kapry nad sedmdesát centimetrů může rozhodnout členská schůze každé místní organizace,“ vysvětlil Tydlačka. Zato o možnosti nonstop rybolovu rybářské organizace podle platné legislativy samy rozhodnout nemohou.