Milion a půl? Pro Jevišovské dost velké peníze, které nyní nemohou postrádat. Proto rozhodli slevit ze svých plánů na vybudování rybníku a obnovení mokřadů. Ty se nacházejí nedaleko cyklostezky a víceúčelové silnice ve směru na Hrušovany nad Jevišovkou a volají po obnově. Původní projekt, který počítal i s novým rybníkem, proto nechá obec předělat.

„Žádost o dotaci z ministerstva životního prostředí jsme museli pozměnit. Zatímco dotace na obnovu mokřadů nám s největší pravděpodobností pokryje sto procent veškerých nákladů, s rybníkem by tomu tak nebylo. Tam bychom museli z vlastní kapsy vydat až třicet procent částky. To se rovná asi milionu a půl, který obec nemá,“ řekl jevišovský starosta Michal Vago.

I přes komplikace se však tamější plánu na oživení mokřadů o ploše pěti hektarů v okolí obce nevzdávají. Pokud vše půjde podle plánu, tak by cyklisté, turisté a in–line bruslaři mohli obdivovat upravené území poblíž hlavatých vrb už příští rok.

„Prvně budeme muset staré a zanesené mokřady vybagrovat a vyčistit. A přebývající zeminu odvést někam na skládku,“ vyjmenoval starosta nezbytné práce, které je čekají.

Právě Vago s podnětem na obnovu také přišel. „Viděl jsem, jak vypadá příroda jinde. Třeba v zahraničí. A říkal jsem si, že by bylo pěkné, kdyby se i okolí Jevišovky upravilo. Na cyklostezce je navíc hezké odpočívadlo. Cyklisté nebo i in–line bruslaři, kteří kolem mokřadů jezdí, by tak mohli sportovat v krásné, a ne zdevastované, přírodě,“ zasnil se starosta.

Že však v plánu na obnovu mokřadů nejde jen o nárůst turismu, si myslí tamější knihovnice Božena Bošiaková. „Podle mě snad všichni Jevišovští takové snahy vítají. Mokřady tady byly odjakživa. Já se navíc domnívám, že když se mokřady vyčistí, ubude v Jevišovce komárů, kterých je tady neskutečně mnoho. Po šesté hodině večerní se nedá sedět venku,“ postěžovala si žena.

„Kolem řeky Jevišovky je vylitá voda v místech, kde by být neměla. Právě tady mají komáři svoje líhniště. Když už se zdá, že se voda vsákne, zase přijdou deště a s nimi i komáři,“ povzdechla si Bošiaková, která bzučící a štípající hmyz považuje za největší zlo.

„Rekreanti jsou z množství komárů překvapení. Nám už to ani nepřijde. Ale za čtrnáct dní se chystá v obci cyklobraní. Už teď cyklisty upozorňujeme, aby si nezapomněli vzít repelent,“ poznamenala knihovnice.

Podle starosty by obnovení mokřadů a navrácení jim jejich původní tváře mohlo pomoci také k opětovnému rozšíření živočišných a rostlinných druhů. „Jedním z důvodů, kvůli kterému chceme oblast vyčistit a obnovit, je také podpora životních podmínek pro rostliny a živočichy. Cílem je vytvořit takové podmínky, aby v těchto místech mohli přežít,“ podotkl.

S tím z části souhlasí také vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška. „Zaplaťpánbůh, že jsou obce takto osvícené a podávají projekty podobného typu. Jednoznačně jejich snažení vítám,“ zaradoval se Matuška.

„Zatím ale projekt nechci hodnotit. Neznám jej. Určitě se o něm dovím příští týden. Chystá se totiž zasedání starostů, na kterém budu,“ ubezpečil ochránce přírody.

Jak dodal, obecně zastává názor, že projekt podpoří rozmanitost a zvýšení četnosti druhů. A to ať už těch chráněných, nebo i běžných.