Motivace je značná: pozlacené nůžky. Vítěz seniorské kategorie navíc na sedm dní získá auto Ford. „O den dříve jsem byl na soutěži na Slovensku, kde to ale nebylo ono. Navíc mě diskvalifikovali za brutální řez. Tentokrát to snad bude lepší," říká mladý muž krátce poté, co vyšel z vinohradu.
Loni skončil pátý. Letos si mezi juniory přeje umístění v elitní trojici. Marně. Po poledni je jasné, že jeho jméno na stupni vítězů chybí.
Stejně jako se střídá zatažená obloha se slunečními paprsky, je rozdílná také nálada mezi soutěžícími. Zatímco řada zkušených „střihačů" postupuje skoro mechanicky, rozpoložení u Vladislavy Holcmanová z Dolních Dunajovic se rovná nervozitě. Na soutěži je poprvé. „Jakmile první člověk zakřičel, že je hotový, byla jsem nervózní. Ani jsem nepočítala, kolik jsem toho stihla. S kvalitou, kterou jsem předvedla, jsem celkem spokojená. Věřím, že mi to šlo," dělí se žena o čerstvé dojmy.
O vytouženém umístění nemluví. Pro jistotu. „Nechám se překvapit," podotýká Holcmanová.
Manuálně zručný
Soutěž se koná ve vinici popického vinařství Sonberk, jehož vedení dalo k dispozici řádky s odrůdou Pálava. Událost, která je jubilejním desátým ročníkem, si odmítají nechat ujít desítky diváků. Fandí, debatují, zajímají se… A ukazují, jak by stříhali oni. Uvolněnější roli si užívá také dvojnásobný vítěz Roman Slouk, který je jedním z pořadatelů. „Kdo se soutěže účastní, má k práci ve vinohradu blízko i v životě. Nelze to dělat rekreačně, že by dva dny předtím potrénoval a pak šel na to. Zvládl by to možná teoreticky, prakticky už nikoliv. Člověk musí být manuálně zručný. Nejde to tak, že někdo sedí u počítače a pak ostříhá vinohrad jako vítěz," tvrdí Slouk.
Z titulu a cen se v elitní kategorii raduje Václav Macháček z valtického Vinařství Procházka. Za ním se seřadili Libor Komínek z Chateau Bzenec. Na třetím místě pak Vladimír Meszároš za Vinofrukt Dolní Dunajovice. V juniorské kategorii zvítězil Milan Uher ze Střední vinařské školy Valtice.
