V pondělí už to bylo týden, co zůstala pětiletá Julie Vajbarová doma. Začalo to zvýšenou teplotou, bolestí v krku a rýmou. Malou dívku z Podivína na Břeclavsku zkosila viróza jen pár dní poté, co se po prázdninách vrátila mezi kamarády do školky.

Dětí jako ona v Jihomoravském kraji přibývá. Potvrzují to i pediatři. Čekárny jejich ordinací praskají ve švech. Na vině je změna počasí a prudší ochlazení. „Většinu pacientů nyní tvoří školkové děti a děti mladšího školního věku. Prochladí se, dostanou rýmu a už to jede. Čekárnu mám doslova narvanou. Pracuji hodně rychle, v průměru mám na dítě asi tři minuty. Přitom musím být obezřetná, abych nepřehlédla závažnější zdravotní problém jako zánět mozkových blan nebo ledvin,“ potvrdila vyškovská pediatrička a předsedkyně krajského Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Pavlína Zemánková.

Ilustrační foto.
Lidé v referendu rozhodnou, zda se nad Drnholcem roztočí vrtule

Nezřídka vynechává i obědovou pauzu. „Děti mají teploty, kašel a rýmu, tedy klasickou virózu. Čas od času už přicházejí ale i děti s teplotami okolo jednačtyřiceti stupňů a nízkým CRP, což je typický začátek chřipky. Příznaky covidu jsou výjimečné a testy provádíme spíše zřídkavě,“ sdělila Zemánková.

Stejně hovořila i pediatrička Kateřina Veselá z Hustopečí na Břeclavsku. „Nemocnost je u nás nyní opravdu vysoká. Nejčastěji jde o respirační onemocnění. Rýmy, teploty a kašle. Děti s lehčími příznaky mohou rodiče léčit i doma klasickou symptomatickou léčbou. Pokud se však přidá teplota, která trvá déle jak tři dny, děti mají potíže s dýcháním, pak musejí rodiče jednoznačně vyhledat dětského lékaře,“ zdůraznila Veselá.

Rodiče je pošlou do škol i školek nemocné

Stejná doporučení měla i Zemánková. „Proti kašli je nejlepší nějaký sirup na rozpuštění hlenu, mořská voda do nosu, případně léky na snížení teploty jako paralen. No a v době rekonvalescence pak vitaminy. Skvělá je hlíva ústřičná nebo rybí tuk. Zatímco miminka netrápí nedostatek vitaminu D, starší děti už ano," podotkla vyškovská pediatrička.

Zvýšená teplota potrápila i Julii. „K ní se potom přidal kašel a rýma. Ta se nás pořád drží, ale už není tak intenzivní. Kašle ale hodně,“ zmínila Petra Vajbarová, matka děvčete.

Dceru při prvních příznacích ponechala doma v teple. Že by ji posílala do kolektivu, ji ani nenapadlo. Podle mnohých ředitelů škol a školek v kraji je spíše výjimkou. Někteří rodiče se neostýchají poslat děti do školy, přestože nemají zrovna banální příznaky.

Degustace vína. Ilustrační foto
Úspěch vinařů ve Vídni. Brali skoro 300 medailí, nejúspěšnější byl Michlovský

Své o tom vědí kupříkladu v Rakvicích na Břeclavsku, kde minulý a předminulý týden zaznamenali vysokou nemocnost dětí. Řadu z nich učitelé dokonce posílali domů.

„Občas rodiče v takovém stavu děti do školy pošlou, i když člověk chápe jejich pohnutky. Jsou to rýmy, nachlazení, někdy i malá horečka,“ upřesnil ředitel školy Petr Florián s tím, že nyní se situace již stabilizovala. Ve školce však stále z devětašedesáti šestadvacet dětí chybí.

Důsledek distanční výuky? Nesmysl

Apel na rodiče se vyplatil i vedení školy a školky ve Sloupu na Blanensku. „Měli jsme zde vlnu viróz, kterou se nám takto podařilo zvrátit. Dítě, kterému teče z nosu a je silně nachlazené, by neměli rodiče posílat do kolektivu. Nejhorší situace bývá v mateřinkách. S rodiči jsem si proto už na začátku školního roku sedl a apeloval, aby se letos neopakovalo to, co roky předtím,“ poznamenal ředitel Pavel Dočekal.

Od začátku školního roku slouží hustopečský městský stadion nejen veřejnosti, ale i sportovním klubům.
Atleti i fotbalová miniškolička: stadion v Hustopečích stál třicet milionů

Děti by neměli rodiče posílat do škol a školek, objeví-li se hned několik klasických příznaků virózy. „A to v případě, že je namísto klasické vodnaté rýmy trápí děti infekční žlutá či zelená. Stejně tak by měly zůstat doma, pokud jim teče z očí a trpí zánětem spojivek. Stejně tak je tomu i v případě kašle," vyjmenovala lékařka Zemánková.

Že by měly děti důsledkem distanční výuky v době covidové oslabenou imunitu, si nemyslí. „Podobné virózy jsme řešili prakticky od září do března i předtím, než se objevil covid," poznamenala.