Až tři sta nezaměstnaných čeká v současné době na Břeclavsku na rekvalifikační kurz. Nejenže si díky němu mohou zvýšit své vzdělání, ale také tím mohou více zaujmout potencionální zaměstnavatele. Ředitel břeclavského úřadu práce Lubomír Marko však přiznává, že požadavky na vzdělávací kurzy, které firmy dřív úřadu předkládaly, začaly ubývat.

„Když jsme obesílali zaměstnavatele s otázkou, o jaké profese budou mít zájem, moc jsme nepochodili. Ekonomická situace bohužel nenahrává tomu, aby nám své záměry řekli. Sami nevědí, kam v budoucnu bude jejich podnikání směřovat,“ byl trochu zklamaný Marko.

Jak ale dodal, rozhodně nechtějí kurzy omezit či zastavit. „ I Evropská unie nám dává peníze s tím, abychom se o nezaměstnané postarali. Takže do toho jdeme i s tím rizikem, že někteří nemusí práci najít. Ale jejich šance se oproti těm, co kurzy neprošli, zvyšuje,“ potvrdil ředitel.

V loňském roce měli lidé největší zájem o počítačové, svářecké či podnikatelské kurzy. Zájemci se chtěli vzdělávat i v sociální oblasti, logistice nebo administrativě.

„V roce 2010 předpokládáme podobnou skladbu rekvalifikací. Ale zaměříme se více na kurzy vedoucí k získání praxe u zaměstnavatelů ve státní i soukromé sféře,“ prozradila vedoucí oddělení poradenství břeclavského úřadu práce Vladimíra Blažková s tím, že tato nabídka je určená především pro absolventy škol bez praxe, pro ženy a muže po rodičovské dovolené nebo pro osoby se zdravotním postižením.

To, že stále dost zájemců musí čekat v pořadí, vysvětluje Marko jednoduše. „Je to otázka kapacit, které nabízejí vzdělávací agentury, jež vyhrály ve výběrových řízeních. A vždy je to samozřejmě i o penězích,“ u­vedl.

„Kurz jsem si dělala hlavně proto, abych si rozšířila své vzdělání a aby o mě měli i zaměstnavatelé větší zájem. Prošla jsem kurzem Grafický designér. V tomto oboru se mi zatím hledá práce hůř, protože nemám potřebnou praxi,“ byla trochu zklamaná mladá maminka Ladislava Hrubá z Břeclavi. Ta už hledá práci bezúspěšně řadu měsíců.

I ona je teď na úřadu práce v pořadníku, ráda si ale počká a projde další rekvalifikací.

Rekvalifikace není záruka

„Ani v dnešní době nemůžeme očekávat, že když z osmi tisíc nezaměstnaných projde rekvalifikací osm set lidí za rok, že i tak všichni získají uplatnění. Je to možnost zvýšit si kvalifikaci. Máme hodně zájemců, kteří mají třeba jen základní vzdělaní nebo jsou vystudovaní v oborech, v nichž už řadu let nepracují. Jde také o to, jak se daný člověk orientuje ve svém okolí a jestli si dobře vybere obor, který je pro něj,“ reagoval Marko.

Úřady práce nabízejí rekvalifikace například i pro lidi starší padsáti let, kteří uplatnění mnohdy hledají marně.

„Účastnila jsem se kurzu nazvaného Práce s osobním počítačem. Při hledání zaměstnání mi to bohužel moc nepomohlo. Mohla jsem projít celkem třemi rekvalifikacemi v rámci programu Aktivní padesátka Jihomoravského kraje, ale pak jsem si našla práci. I když v úplně jiném oboru,“ přiblížila svoji osobní zkušenost Bronislava Šťastná z Břeclavi.

Že jsou rekvalifikační kurzy smysluplné, potvrdil i personální ředitel břeclavské společnosti Fosfa Petr Brichcín. „Určitě k tomu, že lidé prošli rekvalifikacemi, přihlížíme. Je to pro nás zajímavý signál, že jsou ochotní na sobě stále pracovat,“ souhlasil.