24. března ráno ukázal teploměr v sadech společnosti Zemos Velké Němčice minus šest a půl stupně celsia. Výsledkem jsou omrzlé vyrašené květní pupeny na některých ovocných stromech.

„Vegetace se zabrzdila. Včera ráno jsem to procházel. Zatím se nedá jednoznačně říct, že došlo k poškození. Okvětní plátky jsou omrzlé, ale vevnitř vypadají v pořádku,“ řekl vedoucí úseku sadů společnosti Zemos Velké Němčice Roman Loskot.

Ranní teploty pod nulou se podle něj neprojeví na ovocných stromech hned. Zda mrazíky budou mít nějaký vliv na letošní úrodu ovoce, ukáží až další dny. „Kdyby teplota klesla někam k minus deseti stupňům, tak se není o čem bavit,“ poukázal Loskot.

Ředitel zemědělské společnosti Patria Kobylí Josef Čačík rovněž nechce vynášet předčasné soudy. „Nikdo nejsme prorokem. Nepříznivé počasí se projeví až za pár dní. Uvidíme za týden,“ uvedl.

Pěstitelům obilovin, kteří zaseli už na začátku března, mrazíky zatím příliš nevadí. Příznivě se navíc na plodinách v zemi podepsaly sněhové přeháňky z posledních dnů. „Jaro hrozilo suchem. Vláha hodně pomohla. Třeba v neděli spadlo až sedmnáct milimetrů srážek,“ podotkl předseda představenstva Okresní agrární komory Břeclav a senátor Jan Hajda.

Pokud podle něj nedojde k velkých teplotním výkyvům v denních a nočních teplotách, mrazíky se na zasazených obilovinách neprojeví.

Ředitel břeclavské agrární komory Ladislav Sečkář nechce odhadovat, co by udělaly s obilovinami větší mrazy. „Pokud by se teploty pohybovaly delší dobu kolem pěti či šesti pod nulou, mohlo by to uškodit,“ sdělil Sečkář. Poukázal, že hůř mohou dopadnout právě meruňky či jabloně v květu.

Zemědělci, kteří letos neotáleli, a už mají v zemi například brambory, se podle Sečkáře nemusejí mrazů obávat. „Z vlastní zkušenosti mohu říct, že i když bramborové klíčky v zemi omrznou, znamená to jen několikadenní zpoždění ve sklizni,“ vysvětlil Sečkář. Z brambor totiž vyraší nové klíčky.

Například zemědělec Josef Gajda z Lanžhota, který pěstuje brambory na zhruba pěti hektarech, se zatím do jejich sázení nepustil. „Mám je připravené v bednách. Čekám, až bude mít zem kolem sedmi až osmi stupňů. Člověk zatím neví, když hlásí, že na horách mají být osmi až desetistupňové mrazy,“ nastínil zemědělec.

Jak říká, běžně sadí brambory na začátku dubna. Letošní počasí je však prý nevyzpytatelné. „Myslím, že skoro každý se toho počasí bojí a čeká na teplejší dny,“ soudí Gajda.