Své zážitky předkládá premiérově několikrát denně čtenářům na svém facebookovém profilu Za humna s Markem Šalandou přesně tak, jak se před deseti lety udály. Důvod má jediný. Koronavirus. „Když se všichni kolem mě vrhli na šití roušek, zjistil jsem, že tohle moc neumím. A taky jsem zjistil, že už se mi příčí číst cokoli o koronaviru - nemohl jsem se na ty články ani podívat. A říkal si, že nebudu určitě sám, že plno lidí potřebuje povzbudit a tak trochu utéct myšlenkami jinam,“ zdůvodňuje svůj záměr cestovatel.

Zelené velikonoční pivo. Ilustrační foto
Netradiční Velikonoce: osamocené popíjení zeleného piva a mše pouze od počítačů

Od prvního příspěvku se snažil, aby lidé pochopili, že se nejedná o cestu v reálném čase. „Jenže jsem asi použil moc dlouhý text a zastřený výraz „staňme se tuláky po hvězdách“, tedy narážku na Jacka Londona. Ukázalo se, že dost lidí nečte dlouhé příspěvky do konce, nebo neznají Tuláka po hvězdách. Mým rodičům, kteří o všem věděli dopředu, volaly dokonce i mé sestřenice, plno známých mi psalo, jestli jsem se nezbláznil,“ usmívá se sympatický manažer ze Cvrčovic.

Mnoho lidí pak také chtělo vědět, kudy se dostali přes hranice a jak se jim podařilo odletět z Vídně. „Některé jsem v tom chviličku nechal nejasnou odpovědí, jiné hned opravil,“ dodává Šalanda.

Situace před a v jednom z hobbymarketů v Brně.
Nával hned první den po otevření. Hobbymarkety na jihu Moravy jsou plné lidí

Aby pomohl lidem s odreagováním, sepsal nejprve krátké veselé povídky pro Český rozhlas Brno. „Ale pak jsem si říkal, že by to chtělo něco, co si kdokoli bude moci přečíst, kdykoli bude mít čas. Chvíli jsem váhal, jestli do toho jít. Zabere to dost času, je to opravdu online, i když posunuté o deset let. Dohledávám všechno v mapách, ve stručných zápisech z deníčku a ve fotografiích. A také jsem nevěděl, jak to lidé přijmou, jestli je to vůbec bude bavit,“ vypráví Šalanda.

Se svou partnerkou, kterou si rok po návratu z cesty vzal za manželku, ujeli na kolech více než dva a půl tisíce kilometrů. „Vyrazili jsme tehdy z Ankary a jeli na jih Turecka, u Aleppa jsme vjeli do Sýrie a pokračovali k libanonským hranicím, které jsme objeli Sýrií přes hory. Sjeli jsme do Damašku v Sýrii, pak jsme vjeli do severního Jordánska, které jsme prokličkovali a putovali do Palestiny přes slavný King Hussein Bridge. Tam mě mimochodem chtěli zastřelit. Palestinu jsme projeli z jihu na sever cestou, kudy šel zřejmě i Josef s Marií. My jsme však jeli opačným směrem. No a nakonec jsme projeli Izraelem. Z Tel Avivu jsme pak odletěli za docela dramatických událostí zpátky,“ popisuje cestu Šalanda.

Lékař Ivo Procházka a sociolog Petr Fučík komentují nadcházející koronavirové Velikonoce.
Koronavirové Velikonoce? Lékař radí zůstat doma, sociolog čeká online popíjení

Věděl tehdy, že pokud cestu odloží, možná už se do těchto míst nikdy nepodívá. „Nelitovali jsme. Ta cesta nám změnila život. Příběhů a setkání bylo neuvěřitelné množství. Vzpomínám si, že jsem se každé ráno budil s tím, že se těším, co nás zase potká, co se zrovna dnes stane. Hodně nám pomohlo, že jsme se na cestě naučili základy turečtiny a arabštiny,“ říká čtyřiačtyřicetiletý dobrodruh.

Cesta to byla plná zvratů a mnohdy až neuvěřitelných událostí. „Zatím na facebooku zažíváme veselé a trochu napínavé příběhy, ale odehrají se i drsnější,“ naznačuje Šalanda, který na kole ujel od svých čtrnácti let desítky tisíc kilometrů přes řadu evropských zemí.

Povodí Moravy rozšířilo hnízdní plochy pro chráněného rybáka obecného na střední nádrži Nových Mlýnů.
Další hnízdiště na Nových Mlýnech zkontroloval první letošní rybák obecný

Putování po Blízkém východě předkládá tak, jako by se skutečně právě nyní dělo. „Příspěvky dávám na Facebook v době, kdy se ty události na cestě přibližně skutečně udály. Zážitky budou stále bohatší, dokonce nás čeká i několik epilogů k tomu, jakou dohru měly některé události. Až mě mrazí v zádech, když si vzpomenu, co nás ještě čeká,“ nastiňuje cestovatel.

Od stolu z tepla domova navíc může příspěvky takzvaně oživovat. „Třeba odkazem na Google Maps, na weby popisující dané místo, nebo dokonce na facebookové profily těch, které jsme potkali. Čtenáři se tak mohou ocitnout přímo na silnici, po které jsme jeli, a vžít se do toho, co jsme prožívali,“ doporučuje Šalanda.

Do dobrovolné preventivní izolace se zavřely s důchodci i pečovatelky Domu se zvláštním režimem v Jevišovce.
Rodinu teď důchodcům dělají pečovatelky

Dlouhé cesty na kole odložil po narození svých dcer – dvojčat. „Začal jsem chodit pěšky. Abych objevil, jak říkávám, Jordánsko v nás, Češích a Moravanech. Naši sdílnost, pohostinnost. A podařilo se. Jsme pohostinní, umíme otevřít svá srdce a přijmout poutníka. A ještě ho rozveselit zábavnými historkami. Jsem na Moravě mezi svými moc rád,“ vyznává se čtyřiačtyřicetiletý muž.