Doutnákem k výraznějšímu vyjádření nespokojenosti nad aktuálními poměry ve školství se může stát iniciativa lanžhotských učitelů, kteří v úterý odpoledne jednali s čelními představiteli Českomoravského odborového svazu pracovníku školství.

V rozhovoru pro Břeclavský deník to připustil předseda odborářů František Dobšík. Stávku, po níž Lanžhotští volali, ale pokládá za až za krajní variantu. Na čem se tedy v prostorách lanžhotské školy dohodli?

„Uděláme průzkum mezi ostatními učiteli, zda mají také pocit nedostatku peněz na školství. Chceme problémy pojmenovat a zeptat se jich, že pokud se nebudou problémy řešit, zda jsou ochotní nastavit vlastní kůži a podpořit razantní akce. Pro řadu z nich je například petice málo," říkal Dobšík.

Kvůli jedné již existující petici se přitom odboráři brzy sejdou se senátory. „Měl by u toho být i ministr školství a někdo z ministerstva financi a práce, aby řekli, jak to bude s financováním. Sněmovna totiž schválila, že se má v rozpočtu škrtnout více než pět miliard korun. Pokud hodlají dále ubírat peníze, kterých je už nyní likvidační nedostatek, chceme slyšet konkrétní odpovědi na naše otázky. A pokud budou nedostatečné, budeme muset jednat. Jestli chce totiž společnost lepší pedagogy, musí je zaplatit," pokračoval Dobšík.

Petice či stávka?

Jako první řešení vidí další stánky s peticí a setkání s lidmi v ulicích. Tvrdí, že důležitá je pro ně podpora veřejnosti.

Lanžhotský učitel a šéf krajských odborářů Leopold Králík by nejspíš zvolil i razantnější řešení. Stávku. „My se s vedením svazu přesvědčovat nemusíme. Na problémy s vedením školství máme stejné názory. Aby ale měla následná akce efekt, musí ji podpořit většina učitelů. A v momentě, kdy se chystá další zhoršení financování, takzvané happeningy stačit asi nebudou," zamýšlel se Králík po setkání.

Lanžhotští se na vedení svazu obrátili minulý týden, kdy jeho členům poslali nespokojený dopis. Otázkou zůstává, kolik učitelů ve zbytku republiky cítí situaci obdobně jako oni.

„Jsme rádi, že jsme se setkali. Vedení mohlo naše tvrzení bagatelizovat nebo odpovědět, že budou situaci řešit. Debata byla otevřená a nikdo se nebál vystoupit," pochvaloval si Králík.

A pokračoval. „Máme signály, že na jižní a severní Moravě to učitelé vidí stejně. Pokud se ale neudělá průzkum, v němž se bude moct vyjádřit každý sám za sebe, půjde jen o dohady," sdělil učitel.

Odboráři poukazují zejména na nemotivačně placené učitele a nedostatek peněz pro další rozvoj výuku a vzdělání samotných pedagogů. „Podle nás došlo za pana exministra Dobeše k výrazné deformaci platového systému. Vznikla obrovská skupina pedagogů, kteří berou v průměru přes dvacet tisíc. Mnozí jsou vysokoškolsky vzdělaní a jsou ve dvanácté platové třídě, jsou na tom stejně jako učitelka nebo vychovatelka v mateřské škole. A to teď vůbec nesrážím jejich postavení," sdělil Dobšík.

Například učitel břeclavského gymnázia Zbyněk Chlumecký už dříve upozornil, že peníze jdou do často zbytečných projektů a chybí pak ve vybavení škol a v platech. „Ten mi klesá poslední čtyři roky. Myslím si, že peníze by se měly ve školství rozdělovat jinak," poznamenal Chlumecký.