Jihomoravský kraj momentálně dostává od státu ze všech krajů nejméně peněz na jednoho obyvatele. Asociace krajů České republiky se v březnu dohodla na nové podobě financování, díky které by si měl Jihomoravský kraj polepšit. Původní propočet byl až o 1,7 miliard korun ročně. Ukázalo se ale, že nakonec půjde o daleko větší sumu.

„Původně jsem říkal, že od roku 2027 bude v rozpočtu oproti roku 2024 díky férovému financování krajů o 1,7 miliardy víc. Teď jsme do nového vzorce mohli započítat i aktuální předpověď ekonomiky a díváme se na úplně nové číslo - 2,8 miliardy korun,“ vysvětlil hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

Pokud změny schválí vláda a parlament, peníze bude stát krajům kvůli dopadu na státní rozpočet zvyšovat postupně. V příštím roce by mohl kraj získat oproti letošku o 1,5 miliardy víc, v roce 2026 to bude o 2,2 miliardy víc a od roku 2027 a dál se částka vyšplhá k již zmíněným 2,8 miliardám korun.

Hejtman upozornil, že přepočítávání peněz z rozpočtového určení daní pro jednotlivé kraje na obyvatele není přesné. „Já jsem to taky dříve dělal, ale v debatách s hejtmanem Vysočiny, která má naopak nejvíce peněz na obyvatele, jsem si uvědomil, že není fér toto číslo zmiňovat. Kritérií, na kterých jsme se dohodli s ministerstvem financí, je více," zmínil Grolich na akci Setkání s hejtmanem.

O návrhu na změnu rozpočtového určení daní už jednalo nejužší vedení vlády. V návrhu, který předložily kraje, měla Praha přijít o víc než dvě miliardy korun.

„Podle našich informací ministr financí dostal za úkol, aby propad u Prahy snížil maximálně na miliardu. Ve finále tedy upravený návrh, který jsme dostali v úterý k připomínkování, už nepočítá s tím, že by krajům vláda přidávala šest miliard, ale 7,3 miliard korun," vysvětlil jihomoravský hejtman.

Uvažují o proměně Správy a údržby silnic

Pokud změnu v rozpočtovém určení daní vláda a parlament schválí, bude kraj podle Grolicha nejvíce investovat do dopravy. „Spolu s dalšími více než dvěma miliardami korun od ministerstva dopravy na opravu návozových tras k elektrárně v Dukovanech budeme mít obrovský problém ty peníze stíhat utrácet. Chceme proto vymyslet, jak proměnit Správu a údržbu silnic Jihomoravského kraje, abychom zvládali připravit mnohem víc projektů, než jsme byli zvyklí doteď," nastínil hejtman.

Podle zástupce projekčního týmu Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje Vlastislava Nováka ale ani s nově navýšeným krajským rozpočtem nemůže Jihomoravský kraj utáhnout všechny investice do dopravy sám.

„Je potřeba, aby stát investoval přímo do jihomoravské infrastruktury daleko více, než do ostatních regionů, protože všechny ostatní regiony už buď mají infrastrukturu postavenou, nebo připravenou. Ale tady na jižní Moravě chybí asi sto padesát miliard," sdělil Novák.

Peníze od státu pomohou i se Sanatoriem Pálava

Kromě dopravy pomůže případné navýšení peněz od státu jižní Moravě také v dalších projektech. „Doposud jsme museli rozhodovat o tom, jestli si můžeme dovolit začít projektovat opravu například nějaké střední školy či nemocnice, protože to nakonec stojí stamiliony a my jsme nevěděli, jestli je budeme mít. Pokud návrh schválí, budeme mít mnohem volnější ruku," řekl Grolich.

Mezi konkrétními projekty, s jejichž zaplacením navýšená suma peněz od státu kraji pomůže, je například znojemská nemocnice či Sanatorium Pálava, na které má kraj domluvený úvěr půl miliardy korun.

Záznam debaty s hejtmanem Grolichem | Video: Brněnský deník

„Nebudeme ho čerpat, projednou se nebudeme zadlužovat. Budeme stavět z vlastních peněz. Věřím, že všechny peníze navíc proinvestujeme a úroveň krajského zdravotnictví, středních škol či našich domovů pro důchodce poroste," uvedl Grolich.

Jihomoravský kraj byl v rozpočtovém určení daní dlouhodobě podfinancovaný. Případná změna by tedy byla posunem k lepšímu. „Je to sice malý krok, ale správným směrem. Na druhou stranu se ale současná vláda spíše snaží snižovat celkové výdaje. A tento model počítá s tím, že se krajům dá více peněz. Takže jsem zvědavý, jestli tenhle krok nakonec projde," zamyslel se vedoucí institutu veřejné správy Masarykovy univerzity Filip Hrůza.