Jedna z pěti působí od loňského ledna v Brně. „Nejčastěji řeším s klienty jejich touhy, protože nemívají v okolí nikoho, s kým si jde otevřeně povídat. Poté hledáme různé pomůcky, které mohou využít. Důležitá součást asistence jsou i doteky. Lidé se mylně domnívají, že jde jen o pohlavní styk, ale v drtivé většině jde jen o věci kolem,“ popsala žena. Nepřála si ale uvést jméno, protože o asistenci její rodina neví.

Za měsíc asistuje průměrně třikrát až čtyřikrát, nejčastěji u lidí od pětadvaceti do pětačtyřiceti let, kteří mají tělesné postižení. Zkušenosti s klienty i jejich rodinami má velmi pozitivní. „Když k někomu jezdím pravidelně, vidím pokroky. Klienti jsou více uvolnění a lépe komunikují. I několik dní po asistenci,“ vyzdvihla Brňanka.

Žádného klienta zatím kvůli jeho postižení neodmítla. Vždy ale s rodinou probírá jeho možná zdravotní úskalí, třeba epilepsii, která se může projevit při vzrušení.

Školení asistentek zajišťuje organizace Freya, kterou vede Lucie Šídová. „Nyní diskutujeme o tom, jak dále pokračovat. Bylo by dobré mít v každém regionu alespoň jednu sexuální asistentku, aby byla služba dostupnější pro lidi. Taky je potřebné proškolit muže,“ zmínila.

Kromě školení nabízí organizace i různé kurzy zaměřené na sexualitu a vztahy lidí s hendikepem, sexuální život důchodců nebo přednášky pro rodiče, kteří mají dítě s postižením a neví si rady s jeho sexualitou. „Ta se může projevovat třeba agresivitou či častým svlékáním na veřejných místech,“ přiblížila Šídová.

Nabízené aktivity hodnotí kladně i primářka sexuologického oddělení Fakultní nemocnice Brno Petra Sejbalová. „Klientů s postižením je hodně a dokážu si představit, že bych asistentku u nás některým jednotlivcům i párům doporučila,“ zhodnotila Sejbalová.

Sexuální asistence je placená, hodina vyjde na 1200 korun. Od konce roku 2015, kdy služba začala fungovat, ji Jihomoravané využili čtyřicetkrát.