Předchozí díly seriálu Vinaři pod lupou naleznete ZDE

Devětačtyřicetiletý Jiří Šilinek podniká v rodinném vinařství od roku 1991. Má dva syny, hrozny pěstuje na vinicích o rozloze šest hektarů a zpracovává produkci z dvaadvaceti hektarů. Jeho vinařství ročně vyprodukuje 110 tisíc lahví vína. Vyrábí vína jakostní a s přívlastkem, včetně ledových a slámových vín. Šilinkovi se každoročně účastní se svými víny významných výstav a soutěží především u nás, ale i v zahraničí. A zaznamenávají úspěchy.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
Žít v Pavlově a nebýt poznamenán vinařstvím asi ani nejde. Dění ve vinařské obci se točí hlavně kolem vinařství a vinohradnictví, jestli je to architektura vinařských domků a sklepů nebo krajinotvorba na svazích Pavlovských vrchů. Vystudoval jsem vinařskou školu ve Valticích a po studiu jsem nastoupil jako agronom vinic v Dolních a Horních Věstonicích. Jsem třetí generace vinařů rodu Šilinků.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Největší podíl na kvalitě vína má bezesporu příroda. Umístění vinice, podnební podmínky, klon odrůdy a půdní složení, takzvaný terroire, v procentech to je tak osmdesát procent. My to při zpracování hroznů a školení vína nesmíme pokazit. K tomu nám pomáhají vědomosti vinaře a použitá technologie při zpracování hroznů.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Pravidel, kterými se vinař řídí, je hodně. Ale důležitá je i kreativita vinaře, jak dokáže reagovat na nepředvídatelné skutečnosti ve vinici i ve sklepě.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Pravidlem je, že čím je víno mladší, tím častěji musí vinař hlídat zdravotní stav mladého vína. Takže jednou denně projít celý sklep je nutností při dokvášení vína. Jinak si samozřejmě rád s přáteli vypiji skleničku dobrého vína, pokud zrovna nejedu autem, a to jezdím hodně.

Máte tip na vinaře, kterého bychom měli představit? Pište na redakce.breclavsky@denik.cz

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Jeden z nejkrásnějších zážitků spojených s vínem jsem zažil při návštěvě francouzké vinařské oblasti Bordeaux. Co mě tam nejvíc nadchlo, tak že to tam nebylo přerušené žádným totalitním režimem. Jejich vinařská profese, která se dědí z otce na syna, je velmi zažitá. Víno tam berou za ušlechtilý nápoj. Byli jsme třeba v soukromém muzeu, kde vinohradnictví a vinařství ovlivnilo spoustu umělců. Vytvořili překrásné předměty.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Vinařské úspěchy jsou samozřejmě třešnička na dortu každého vinaře a pohladí ho po duši, ale dají se využít i marketingově. Takže je to Salon vín, kde jsme měli Ryzlink vlašský, Valtické vinné trhy, kde jsme každoročními účastníky, TOP 77, Weinparade Poysdorf. To je výčet několika vinařských výstav, kde naše vína bodují a kde se rádi porovnáváme s konkurencí.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Konkurence je důležitá, je to takový motor podnikatele, ale mám spoustu kamarádů mezi vinaři a rád se s nimi setkávám a předáváme si různé zkušenosti a poznatky.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Na budoucnost samozřejmě myslím a mám to štěstí, že jeden z mých synů vystudoval valtickou vinařskou školu a vyšší odbornou školu v Kostelci a plynule se zapojil do naší rodinné firmy. A doufám, že jednou převezme řízení vinařství a postrčí ji zase kousek dále.

Doporučení: víno pro dnešní večer
Pokud bych měl doporučit na dnešní večer víno z našeho vinařství, tak to bude určitě Pavlovský vlašák v pozdním sběru ročník 2009. Toto víno má příjemné ovocité až minerální aroma, plnou chuť s výraznými projevy citrusových plodů a grapefruitové kůry, bohaté kořenitosti a medovosti s příjemnou dochutí jádrového ovoce.

Jiři Šilinek
Vážení čtenáři, seriál Vinaři pod lupou najdete také v tištěné podobě každou středu v Břeclavském deníku Rovnost.