Zřizovatelem středních škol je kraj. Proto se této problematice ve svém krajském programu věnovali například lidovci, z jejichž řad vzešel budoucí hejtman Jan Grolich. „Mluvili jsme o tom brněnskými radními. Máme předjednané, že by byli schopni uvolnit některé své budovy, abychom je využili jako střední školy. Musíme si sednout se školským odborem a projednat to. Mohu ale říct, že se bude jednat zejména o střední školy všeobecného zaměření, jako jsou gymnázia,“ uvedl.

Již dvanáct let se Brně každoročně rodí kolem 4,5 tisíce dětí. Brněnský odbor školství si je problému, který může brzy nastat, vědom. „Zejména v oblasti gymnázií bude třeba brněnské školství do budoucna posílit. Zatím na takový nápor žáků není připravené. S panem Grolichem jsme mluvili o vhodném objektu, kde by šlo nové gymnázium zřídit, zatím bych ale raději neprozrazoval, o jaký se jedná. Jsme na začátku Vše budeme konkrétněji řešit v následujících týdnech a měsících,“ řekl náměstek primátorky Petr Hladík.

Již nyní jsou brněnská gymnázia plná. „Převis uchazečů je u nás asi dvojnásobný už léta a je už roky stabilní. Máme devadesát míst a kolem dvou set studentů se nám každoročně hlásí,“ sdělil ředitel Biskupského gymnázia Brno Karel Mikula.

Podobně na tom je i gymnázium Elgartova. „Jsme naplnění na sto procent. Místa jsou obsazená. Je to pro nás jako školu lepší v tom, že si žáky vybíráme. Letos jsme měli víc přihlášek, tam se ten nárůst projevil. Pokud vím, kraj se snaží kapacity navýšit, kde to jde,“ vylíčila tamní ředitelka Petra Šperková.

Že jsou střední školy plné a jejich potřeba více z vlastní zkušenosti dokládá středoškolák Tobiáš Machálek z gymnázia Slovanské náměstí. „Ve třídě je nás čtyřiatřicet a je to náročné jak pro nás, tak pro profesory. Nedovedu si představit, že by takto měla vypadat každá třída či snad že by se do naší školy vlezlo ještě více studentů,“ zamyslel se.