Dvakrát se těšila na novou střechu, v obou případech jí potěšení z opravy domu zhatil extrémní vítr. Do obnovy investovala Martina Prokešová z Blanenska několik set tisíc korun. „Při takovém počasí skoro nespím ze strachu, co bude ráno. Přišli jsme o střechu na domě babičky a altán u nás na zahradě. Je to již druhá střecha za poslední dva roky. Naposledy v létě nastala průtrž a dopadlo to podobně,“ krčila rameny nešťastná žena.

Pro Blanensko, Brněnsko, Znojemsko a část Vysočiny stále trvá výstraha nízkého stupně nebezpečí. Varování před silným větrem platí od středy do páteční půlnoci. Podle meteorologů by měl poté vítr postupně ztrácet na síle.

Ilustrační foto
Ne supermarketu, rozhodli břeclavští zastupitelé. Obávají se dopravních problémů

Letošní neobvyklá zima poslední dny zaměstnává nejen Jihomoravany, ale i hasiče. Ti za uplynulé dva týdny zasahovali u 378 případů, převážně v souvislosti s odstraněním spadaných stromů nebo kvůli zničeným střechám.

Místo sněhu vítr

Škodu napáchal silný vítr rovněž na zámku v Čejkovicích na Hodonínsku. „Střecha je špatně přístupná a je těžké sehnat dobrého pokrývače, který by byl ochoten vylézt nahoru. Podobná situace se opakuje v zimě, začátkem jara i při letních bouřkách,“ komentoval událost tamní starosta Pavel Novotný.

Návštěvníci vídeňského letiště si mohou prohlédnout modely letadel nebo sledovat z vyhlídkové terasy odlety.
Odlety a přílety zblízka: podívejte se, co vidí návštěvníci na letišti ve Vídni

Ačkoliv není výskyt silného větru v únoru výjimečným jevem, může se podle jihomoravské klimatoložky Gražyny Knozové jednat o důsledek postupné změny klimatu. „Při neobvykle vysoké teplotě se vzduchové hmoty musí rychle vyměnit a s tím souvisí, že se můžou vyskytnout velké rychlosti větru. Letošní zimu si pravděpodobně budeme pamatovat spíš v kontextu silného foukání než sněhové pokrývky,“ sdělila Knozová Deníku Rovnost.

Zároveň doplnila, že si lidé na extrémnější výkyvy počasí musí začít zvykat. Změna klimatu se totiž projevuje především nárůstem teploty vzduchu. „V posledních letech v zimních měsících méně sněží, více prší a zaznamenáváme nadprůměrné teploty. Je to výrazný trend, ale je také třeba počítat s výkyvy v opačném směru,“ připustila Knozová.

Výmalba tříd a chodeb základní umělecké školy v Hustopečích.
Prostory umělecké školy v Hustopečích dostanou po třiceti letech novou podobu

Obavy mají lidé z oblastí zasažených červnovým tornádem. Silný vítr tam mimo jiné komplikuje stavební práce. „Za vichru jen tak někoho na střechu nedostanete. Velkým problémem je vysoká prašnost. Žene prach do vesnic a je to pak všude, na větrání to teď moc není. Taky nametává z polí odpadky směrem do vesnice. Problémem je i psychika lidí, protože kvůli tornádu dostávají strach, že se zase něco žene. Nedivím se jim,“ svěřil se Radomír Dohnal z Hodonína.

V únoru dosáhly maximální nárazy větru 23 až 23,7 metrů za vteřinu. Průměrná rychlost se přitom pohybuje kolem 3,5 metrů za sekundu. „Kromě loňského tornáda zaznamenali meteorologové velké rychlosti větru třeba v souvislosti s přechodem studené fronty spojené s tlakovou níží Sabina nebo při přechodu hluboké tlakové níže Herwart. Absolutně nejvyšší náraz větru jsme v Brně zaznamenali 12. července 1984, kdy dosáhl hodnoty 42 metrů za vteřinu,“ vylíčila klimatoložka Knozová.