Vyhláška o volném pohybu psů ve městě rozdělila v listopadu břeclavské zastupitele. Na jejím znění se nedokázali shodnout, takže návrh sporné vyhlášky nakonec koalice stáhla z jednání. Myšlenka rozlišit psy podle plemene a výšky nad hřbet však, zdá se, v koši neskončila.

„Nevím, jak je to nyní daleko. My jsme pomáhali právně definovat bojová a nebezpečná plemena. Podle fungujícího německého vzoru. Za přípravu vyhlášky je ovšem zodpovědný doktor Vlašic z právního oddělení města,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí na břeclavské radnici Vilém Vyhnálek.

Podle něj momentálně pohyb psů po Břeclavi neupravuje žádná městská vyhláška. Psy, kteří mohou být pro své okolí nebezpeční, tak nic neomezuje. „Je škoda, že vyhláška v zastupitelstvu narazila na odpor. Myslím si, že určitá regulace by pro určitá plemena být měla,“ vyjádřil své přesvědčení Vyhnálek.

Koalice navrhovala rozlišení nebezpečnosti psů podle jejich výšky nad hřbet. Podle vyhlášky by psi s takzvanou výškou v kohoutku pod třicet centimetrů měli mít větší výsady než vyšší, a podle právníka města nebezpečnější plemena. Například při povinnosti nosit náhubek.

Opozice ovšem pojem bojová plemena zpochybnila. Navíc argumentovala, že právě menší psi jsou mnohdy zákeřnější a způsobují lidem zranění častěji než větší psi.

S kastováním na plemena nesouhlasí ani předsedkyně Kynologického klubu v Hustopečích Eliška Lejsková. „Myslím si, že je to k ničemu, nemá to význam. Kdyby byli majitelé donuceni k větší zodpovědnosti, dali by si určitě pozor, aby pes nic neprovedl. Za prohřešky svých psů jsou postihováni jen minimálně, to je základní problém,“ myslí si Lesjková.

Podle ní stačí městskou vyhláškou jen upravit obecná pravidla. Například že pes musí být při pohybu na veřejném prostranství na vodíku nebo mít náhubek.

Břeclavští zastupitelé ale zatím nemohou nalézt společnou řeč ani v tomto. „Spor se týká i toho, kde by majitel mohl psa nechat proběhnout bez vodítka a bez náhubku,“ přiznal Vyhnálek. Podle něj k břeclavským hádkám přispívá i fakt, že mimo město jsou samé honitby, kde musí být pes na vodítku a s náhubkem.

S dělením psů na malé a velké nesouhlasí ani Jaroslav Fabiánek ze Starovic, který je předsedou klubu Pohoda sdružujícího majitele psích spřežení. „Pes jako pes, kousnout může velký i malý. Záleží na páníčkovi, jak si ho vycvičí a jak ho zvládá,“ vyjádřil se.

Jak dodal, zná spoustu lidí, kteří chodí vzorně venčit psa na vodítku. Ale také několik takových, kteří pustí zvíře na volno, přestože je kolem živo. „Pravidla by měl dodržovat každý. Není to ale ve psech, všechno je v člověku,“ ví ze zkušenosti Fabiánek, který se nyní stará o dva aljašské malamuty.