Leden je jediný měsíc v roce, kdy do zámeckého skleníku v Lednici neproudí davy návštěvníků. Místo nich mohou kolemjdoucí vidět zahradnice, jak vysazují nové květiny, zastřihávají bujnou vegetaci, nebo čistí listy tropických rostlin.

„V lednu to tady přerýváme a zastřiháváme. Strhne se podrost, pak je třeba půdu porýt, nasypat novou zeminu, aby měly rostliny nějaký humus. Do toho vysadíme nový podrost,“ popsala v pátek obvyklý lednový plán práce jedna ze zahradnic Věra Gálová. Jak dodala, je třeba prořezat bujně rostoucí keře, aby měla každá rostlina nějaký prostor.

„Ve skleníku se rozrůstá stávající sortiment. Je původní, pochází z počátku dvacátého století. Snažíme se ho udržovat a oživujeme ho v jarních měsících, kdy zrovna ve skleníku nic nekvete,“ uvedla kastelánka lednického zámku Ivana Holásková.

V zámeckém skleníku jsou k vidění rostliny, které lidé znají běžně z květinářství, například fíkusy všech druhů, průběžně kvetou třeba orchideje. Až ke střeše skleníku se tyčí například nejrůznější palmy.

„Má oblíbená rostlina je jakobínie, která na rozdíl od orchidejí pokvete až v pozdějším období. Pro návštěvníky jsou nepřitažlivější cykasy. Jako odrůda nejsou tak vzácné. Vyskytují se ve sklenících poměrně často. Ty naše jsou však velice staré. Mají čtyři sta až pět set let,“ pochlubila se Holásková unikátem.

Do dvaadevadesát metrů dlouhého zámeckého skleníku míří každoročně davy návštěvníků. Loni tamní tropy přilákaly devadesát tisíc lidí.

„Navštívit skleník v zimě je určitě zajímavé. Kromě netradičních rostlin se tam člověk může i ohřát. A je určitě dobře, že se někdo o takové památky stará, i když to není nejlevnější,“ vyzdvihla jedno z turistických lákadel v Lednici Jana Jedličková ze Svojanova u Svitav.

V únoru ještě lidé uvidí podél části skleníku lešení. Vybraná firma od začátku listopadu opravuje střechu, která byla v havarijním stavu. „Že na tom není dobře, jsme věděli od loňského roku. Zvlášť se na ní podepsaly vichřice. Museli jsme proto vypracovat projekt. Pak jsme žádali ministerstvo o zvláštní dotaci, kterou jsme brzy dostali,“ vylíčila kastelánka lednického zámku.

Generální rekonstrukce skleníku se uskutečnila v letech 1998 až 2004. Nedostalo se jen na střechu. „Tehdy byla v dobrém stavu. Projektantům připadalo zbytečné do ní investovat. To jsme netušili, co dokáže vlhkost během pár let s tím krovem udělat,“ vysvětlila Holásková.

Zámecký skleník je unikátní stavbou. Vznikl v období mezi lety 1843 a 1851 podle projektu Jiřího Wingelmüllera. Zpočátku sloužil k zimování teplomilných rostlin, kolem roku 1880 se začal využívat celoročně jako zimní zahrada, poskytující věrnou představu tropické krajiny. K tomuto účelu slouží i po rozsáhlé rekonstrukci.