Chlapi, pojďte sem, ten vlašák je skvělý! Parta usměvavých mladých mužů se poslušně shromažďuje u jednoho z velkobílovických sklepů. A všichni se nechávají nalít vzorek doporučený kamarádem. Hm, ten je, pokyvuje hlavou jeden z nich. A já jen opodál polknu naprázdno. Musím si nechat zajít chuť, řidičák mám totiž jenom jeden.

„Otevřených sklepů zase přibylo, letos je jich sedmačtyřicet. Pokaždé máme o dva, o tři víc. Příští rok by mohla padnout padesátka,“ říká mi vinař František Zapletal, který stál před šesti lety u zrodu dnes již legendárního velkobílovického putování Ze sklepa do sklepa.

Při cestě do jeho vinařského království míjím davy lidí. Plno je i v rozlehlé hale vinařství. „Pořád se snažíme vymýšlet něco nového. Letošní novinkou je třeba pro každého kafé zdarma. Nejdůležitější je ale stejně vždycky počasí,“ pochvaluje si Zapletal sobotní oblohu zalitou sluncem.

Do dalšího sklepa se prodírám mezi desítkami návštěvníků. Ochutnávání, za něž zaplatili tisícikorunu, která ovšem zahrnuje i šest set korun na odběr vín podle vlastního výběru, si viditelně užívají. Platí to i pro jedenáctičlennou skupinku oblečenou v nepřehlédnu­telných oranžových tričkách s nápisem Ze sklepa do sklepa a mapou Velkých Bílovic a okolí na zádech.

„V takových tričkách jsme tady už potřetí, každý rok si necháváme vyrobit nové. Je to vynikající akce, nemá to chybu,“ rozplývá se už mírně „ovíněný“ Milan Štěpka, který přijel i s přáteli z jižních Čech. Ve Velkých Bílovicích už má řadu známých.

„Jsme tady moc spokojení, jezdíme sem třeba i sbírat hrozny. Morava, to je něco jiného, pro nás je to potěšení a balzám na duši,“ svěřuje se „mluvčí“ Jihočechů.

Popocházím dál a záhy míjím čtveřici Slováků, kterým se na krku rovněž houpe sklenička bezpečně uložená ve speciálním obalu. „Je to úžasná akce, už jsme tady podruhé. A jsme opravdu spokojení. Jedinou vadou na kráse je možná až příliš mnoho lidí, u některých sklepů musíte čekat ve frontě,“ popisuje Artúr Soldán z Šenkvic nedaleko Pezinku.

„Jsme také vinaři, víme, o čem to je. Otevřené sklepy jsou i u nás, ale zdaleka ne tak ve velkém. Proto sbíráme inspiraci, díváme se, co bychom mohli po vzoru velkobílovických vinařů zlepšit,“ přiznává usměvavý starosta družební obce Velkých Bílovic.

Slovenští přátelé se loučí a mizí mezi davy ochutnávačů. Ty mezi jednotlivými sklepními lokalitami převážejí autobusy nebo stylové koňské povozy. V ulicích voní z mnoha stánků pečené maso i další dobroty, které přijdou návštěvníkům mezi ochutnáváním určitě vhod. Těžko si představit lepší reklamu pro velkobílovické vinaře a vína.

„Je to tak, my děláme jméno Velkých Bílovic coby vinařské obce. Když se řekne víno z Velkých Bílovic, většina lidí si to spojí práv s touto akcí. Pomáhá to všem, kteří se tady vinařství věnují. Jak toho ale kdo dokáže využít, to už je na každém,“ zamýšlí se Zapletal, který je předsedou velkobílovických vinařů.

V neděli odpoledne pak hlásí potěšující zprávu: registrovaných návštěvníků letošního sklepního putování bylo 5052, nejvíce v dosavadní historii. A kolik že se vypilo sedmiček? Bez osmi devět tisíc. Uf.