Obchodní akademie má každým rokem dostatek studentů, kvalitní technické vybavení, zázemí i personální obsazení. Navíc průběžně zajišťuje školení v ekonomické oblasti. Ať už jde o kurzy přes hospodářskou komoru nebo úřad práce či vydávání řady ekonomických publikací. To jsou argumenty, s nimiž vyrazili do boje lidé spjatí s břeclavskou obchodní akademií. Ti se bojí, že Jihomoravský kraj jejich školu s téměř stoletou tradicí sloučí s tamním gymnáziem. Podle vedení města je však na obavy tohoto typu brzy.

„V současnosti uvažovat o tom, že by se škola přidružila ke gymnáziu nebo průmyslovce, je podle mě scestné. Tyto snahy se mi jeví jako vyloženě účelové. Například sloučení průmyslovky s učňovskou školou mělo svůj význam. Tam jedna technická větev navazuje na druhou, to je pochopitelné. Ale v tomto případě tomu tak není,“ kroutil hlavou bývalý ředitel břeclavské obchodní akademie Viktor Beran, podle jehož slov by se kraj sloučením škol dopustil obrovského prohřešku.

Vedení města je ve svých vyjádřeních zajedno. A to především v tom, že hodlá ekonomické vzdělávání v Břeclavi zachovat.

„Stát platí kraje podle toho, jaký mají počet studentů. Doposud stačily prostředky na platy všech učitelů. Už příští rok však bude muset kraj doplácet nejen na provoz škol, ale i na platy vyučujících. Jsou to částky, které jdou neuvěřitelně rychle nahoru. A to tak, že asi za pět let by musel kraj dávat na platy učitelů na 280 milionů ročně. A to nepočítám rostoucí náklady na provoz škol,“ vypočítal místostarosta mající na starosti školství Miloš Petrů.

Místostarosta, jenž je také zastupitelem Jihomoravského kraje a členem komise pro výchovu a vzdělávání, poukázal na to, že město v současnosti nemůže mluvit o žádných konkrétních krocích, které by měly nastat. Tedy ani o případném slučování škol v Břeclavi.

„Jedno je ale jasné. Do tří let by mělo být ve školách v kraji zrušených na deset tisíc míst na středních školách. Pokud se to neudělá, pak by by byla naplněnost zhruba padesát procent s náklady, které budou růst. Proto je v zájmu kraje, aby se zbavil veškerých nadbytečných budov. A školy, u nichž to jde, aby zachoval a sestěhoval do jedné budovy. To není v plánu jen v menších městech, ale také třeba v Brně,“ poznamenal Petrů.

Tomu oponoval bývalý zástupce ředitele obchodní akademie Ján Adamus. „Myslím si, že by se radnice měla trošku školství zastat,“ nechal se slyšet.

Podle vyjádření břeclavského místostarosty Jaroslava Parolka by však město nemělo zůstat v tomto boji jediným vojákem v poli.

„Podle mého vyvíjí město Břeclav maximální úsilí tak, aby tady střední školy zůstaly. Postrádám ale tlak od hospodářské komory, která si ve škole vychovává absolventy. Snahy o zachování školy vidím jen ze strany města, ale jiných zájmových skupin, pro něž je škola určená, to tak není,“ upozornil místostarosta Parolek.

IVA VALENTOVÁ
ELIŠKA WINDOVÁ