„Šlo o pozemky a budovu v katastrálním území Pouzdřany. Organizační složky státu neprojevily o tento majetek zájem, proto jsme ho převedli ve veřejném zájmu obci,“ uvedla Jana Rennerová z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
„Je to sice jen změna na papíře, ale pro obec dost zásadní. Navíc jsme na ni čekali velmi dlouho. O převod jsme usilovali už od roku 1991, kdy tehdejší starosta zjistil, že škola není obce ale státu. Od té chvíle jsme se snažili dostat školu do našeho majetku, abychom si pojistili její další existenci,“ vysvětlil starosta obce František Špringer.
Převedený majetek tvoří areál takzvané české menšinové školy, kterou za první republiky vybudovali čeští obyvatelé tehdy většinově německých Pouzdřan. Stát získal majetek před druhou světovou válkou na základě smlouvy.
„Vlastnictví státu nám bezprostředně život nijak nekomplikovalo. O školu se ale stejně starala obec, která investovala do oprav, přestože nám budova nepatřila. Museli jsme. Každý starosta měl zájem, aby v Pouzdřanech škola nezanikla,“ uvedl Špringer.
Díky obci má budova vyměněná okna, nové topení a zabezpečenou statiku. Další důležité investice na Pouzdřanské ale teprve čekají. „Budeme se muset rozhodnout, kde začít. Víme, že dešťové svody a okapy jsou v dezolátním stavu. Důležité je také zateplení. Bude to stát spoustu peněz,“ ví pouzdřanský starosta.
Obec si po převodu majetku může vzít na opravu školy snadněji úvěr. Zatím o tom ale neuvažuje. „Raději půjdeme postupně, krok za krokem. Žáci teď hlavně potřebují víceúčelové hřiště, protože žádné nemají. V zimě cvičí ve vyklizené třídě, v létě na trávníku před školou,“ zná problémy dětí Špringer.
Dnes školu navštěvuje přes třicet žáků první až páté třídy nejen z Pouzdřan, ale i ze sousedních Popic. Podle smlouvy o bezúplatném převodu musí budova sloužit pro výuku minimálně dalších deset let.
